bg-country-switch

Čekání na DRG

Zatím nikdo nevymyslel spravedlivější a efektivnější způsob úhrady akutní lůžkové péče, než je DRG, a tak v rozvinuté části světa jeho různé modifikace postupně nahradily platbu za výkon, ošetřovací den nebo globální rozpočty.

Všem, až na některé naše postkomunistické souputníky, na to stačilo zhruba pětileté období, během něhož se institucionálně zajistil jeho provoz, sjednotily základní sazby a nastavily kompenzační mechanizmy pokrývající odůvodněně vyšší náklady specializovaných pracovišť. U nás jsme se do zavádění DRG pustili již ve druhé polovině devadesátých let minulého století, ale dodnes si o funkčním DRG necháváme jen zdát.

Zopakujme si základní fakta. DRG je klasifikační systém, který seskupuje jednotlivé případy akutní lůžkové péče do skupin na základě jejich klinické a ekonomické podobnosti. Skupin nemá být příliš mnoho, aby byl přehledný. Každá skupina má určenu svojí relativní váhu, která udává její nákladovost v poměru k ostatním.

Vynásobením relativní váhy základní sazbou se dobereme výše úhrady, kterou nemocnice za konkrétní případ dostane. Systém se průběžně adaptuje na vývoj medicíny a změnu struktury péče tím, že sbírá standardizovaná nákladová a klinická data v reprezentativním vzorku nemocnic. Každá změna, která se v poskytování péče odehraje, se promítne do podoby DRG s roční latencí – v jednom roce nastane posun ve struktuře nákladů, v dalším roce se to spočítá a v dalším už se podle toho platí. Nemocnice, které objektivně poskytují některé typy potřebné péče s náklady převyšujícími standardní úhradu, dostávají příplatky, jež tento rozdíl kompenzují. Podmínkou dobrého fungování systému je jeho údržba organizací stojící mimo přímý politický vliv, která se těší jak důvěře nemocnic, tak pojišťoven.

V sousedním Německu tuto roli hraje InEK GmbH, společná organizace pojišťoven a nemocnic. DRG a jeho zavedení je vcelku triviální záležitostí, a tak bychom si měli každý za sebe zkusit určit důvody našeho otálení. Ty, které mne napadají, nejsou zrovna k chlubení.

Je možné, že se blýská na lepší časy. Od 1. 1. 2015 se stal ÚZIS ČR garantem vývoje a údržby DRG v České republice. Cílem finančně i politicky silně podpořeného projektu DRG Restart bylo vyvinout vlastní české CZ-DRG založené na exaktním oceňování hospitalizačních procedur v klinické praxi a nastavit procesy, které umožní jeho dlouhodobý vývoj
a údržbu. Projekt počítal s pilotním testováním CZ-DRG v průběhu letošního roku a s jeho ostrým nasazením do úhrad
od 1. 1. 2018. O průběhu řešení projektu a o jeho výstupech informuje tým doc. Duška na pravidelných konferencích.
Ze zkušenosti víme, že ne všechny harmonogramy klapnou tak, jak byly plánovány, ale věřme, že v dohledné době se funkčního DRG dočkáme.

Co to bude pro nemocnice znamenat? V prvé řadě nutnost prokázat schopnost strategického myšlení, dobře zhodnotit své možnosti a definovat své cíle. Pak následuje tlak na zvyšování vlastní efektivity, a tím i zvyšování průchodnosti zařízení. Začne standardizace vyšetřovacích a léčebných protokolů, dojde na změny v organizaci práce všech nemocničních provozů, operační sály nevyjímaje. Úspěšné nemocnice budou stahovat pacienty a svůj personál platit tak, aby si nemusel bokem přivydělávat. Ty neúspěšné budou muset posoudit, zda jenom zaspaly dobu nebo zda po jejich péči není dostatečná poptávka. V prvém případě pomůže změna ve způsobu řízení, v tom druhém nalezení nové náplně činnosti. Nemocniční prostředí se pročistí a zase sebudeme moci těšit na seriózní investice do této oblasti. Nutnou podmínkou je otevřít prostor pro DRG bez přívlastků, bez náhubků limitů či jiných rozpočtových omezení. Prostě, ať už konečně proudí peníze za pacienty.

MUDr. Pavel Vepřek
zakladatel iniciativy
Zdravotnictví 2.0