bg-country-switch

Jak dál v českém zdravotnictví?

Iniciativa Zdravotnictví 2.0. v čele s MUDr. Pavlem Vepřekem uspořádala 3. dubna exkluzivní diskuzi s českým ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem. Téma Jak dál v českém zdravotnictví bylo zvoleno ku příležitosti ministrových 100 dní v úřadu. Co vše už stihl za tak krátký čas udělat a co má ještě v plánu?

Transparentní a otevřené ministerstvo

Na Ministerstvo zdravotnictví jsem přišel s jasnou vizí – udělat jej transparentnější a otevřenější. Začal jsem praktikovat tzv. politiku otevřených dveří. Jsem otevřený všem segmentům, nejen tomu nemocničnímu, jakkoliv nepopírám jeho důležitost.

V rámci transparentnosti jsem uveřejnil na webových stránkách ministerstva všechny své poradce. Přestože to někteří komentovali negativně, myslím, že je to správné. Rovněž jsme vytvořili portál poradních orgánů, včetně všech členů. Každý si tak bude moci ověřit, jak všechny komise rozhodují. Informace nebudou zveřejněny pouze v případě, že to tak bude vyžadovat zákon.

Proběhlo také druhé jednání s nově obnovenou Radou poskytovatelů. V rámci komunikativního ministerstva by mělo být jasné, že u kulatého stolu jsou přítomny opravdu všechny segmenty. Diskuze je někdy bouřlivá, ale je potřebná.

„Do dalšího roku je toho v plánu opravdu hodně. Mezi ty nejdůležitější patří nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, nastavení flexibilnějšího systému stanovování cen a úhrad léků, podpora venkovských lékáren apod.“
Tvář půvabné operatérky nám zůstává skryta. Naopak Ministerstvo zdravotnictví ČR chce být otevřenější a transparentnější, jak uvádí článek v časopise InSIGHT.

Stejně tak jsem ustanovil Vědeckou radu. Věnuje se výzkumu v oblasti zdravotnictví, ale i vzdělávání, měření kvality péče, určuje doporučené klinické postupy apod. Je důležité opírat se o odborné rady. Rovněž však neopomíjíme Radu pacientů. Myslím, že ta spolupráce je dobře nastavena. Pacienti jsou zapojeni do různých pracovních skupin a mají možnost se vyjádřit ke všem jednáním.

Otevřel jsem komunikaci s oběma spolky mladých lékařů. Měl jsem pocit, že celá komunikace ohledně vzdělávání je vedena na úrovni profesorů a dalších akademických kantorů, což, při vší úctě, nestačí. Vzdělávání je i o mladých lékařích, právě oni mají co říct. Snažím se také udělat pořádek v hospodaření a zlepšit personální situaci na ministerstvu. Bez těch lidí totiž nikdy nedokončíme úkoly, které jsme si stanovili. Zavedli jsme také zásady transparentního hospodaření pro organizace přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví, například jasná pravidla pro tzv. zpětné bonusy. Chceme, aby tyto zpětné bonusy byly vedeny na analytickém účtu nemocnic a aby byly kontrolovatelné. Chceme také evidovat a kontrolovat veřejné zakázky, což se doteď na ministerstvu nedělo. Doposud ani neexistovala žádná pravidla o přidělování dotací. Opět bych chtěl, aby zde fungoval alespoň vzdálený model HTA pro posuzování nákladové efektivity, potřebnosti které investice apod.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a Pavel Vepřek, zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2.0 v článku časopisu InSIGHT

Klíčové priority

E-recept
E-recept je projekt, který jsem zdědil už v nějaké fázi. Je podle mě dobře, že se podařilo odložit sankce za nepředepisování elektronického receptu, to vytvořilo prostor pro adaptaci. Je ale pravdou, že ten systém opravdu funguje. Za březen máme asi 5 milionů elektronických receptů a měsíc od měsíce se počet zvyšuje. Nechali jsme si také udělat průzkum veřejného mínění a zjistili jsme, že drtivá většina občanů e-recept podporuje. Chceme systém dále zdokonalovat, například aby do budoucna bylo možné skrze e-recept sdílet lékový záznam pacienta, kontrolovat duplicity při předepisování léků apod. Chceme celkově urychlit rozvoj e-health v ČR.

Úhrada zdravotnických prostředků na poukaz
Ústavní soud loni v červnu shledal současnou úpravu zákona o úhradě zdravotnických prostředků nedostatečnou a dal nám čas do konce tohoto roku na jeho úpravu. Strávili jsme tím desítky hodin práce, do práce se zapojila spousta různých zájmových skupin, ale návrh je připraven. V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení a děláme vše pro to, aby byl zákon do konce roku ve Sbírce zákonů.

Navyšování prostředků
Obecným zájmem je samozřejmě zvyšování kvality péče, s čímž souvisí navyšování prostředků. Chceme zlepšit místní a časovou dostupnost zdravotní péče, posílit zodpovědnosti zdravotních pojišťoven, zlepšit organizaci zdravotní péče apod.

Co se povedlo

Velmi dobře je oceňována otázka snížení administrativy, zejména nelékařských pracovníků. Připravili jsme novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která je teď v připomínkovém řízení, ale blížíme se k závěru. Některé zdravotní sestry komentovaly tuto novelu jako nejlepší věc, kterou za posledních 20 let viděly. Výrazně omezujeme ošetřovatelskou dokumentaci, necháváme to více na nich.

Z podnětů pacientů a starostů víme, že je problém v dostupnosti stomatologických služeb. Nabízíme tedy dotaci až 1,2 milionu korun za určitých podmínek pro zubaře, kteří otevřou svou ordinaci v odlehlých oblastech. Snažíme se na to jako ministerstvo zaměřit, přestože je to odpovědnost zdravotních pojišťoven, které prostředky mají.

O reformě psychiatrické péče se mluví už dlouho, ale zatím bez posunu. Minulý týden jsme představili projekt Centra duševního zdraví. Cílem je přesunout těžiště psychiatrické péče z velkých nemocnic blíže k lidem tak, aby péče byla poskytována na komunitní úrovni. Těch kroků bude celá řada, reforma bude trvat několik desítek let, ale myslím, že je to podstatné k dosažení vyšší kvality těchto zdravotních služeb.

Další věc je podpora paliativní péče v nemocnicích. Rozjeli jsme projekt, jehož cílem je vybudovat alespoň 5 pilotních nemocnic do roku 2025, které budou plně využívat kvalitní paliativní péče. 75 % pacientů umírá v nemocnicích, to je poměrně vysoké číslo. Je ale důležité podporovat i domácí paliativní péči. Myslím si, že máme tuto síť dobře saturovanou.

Za naprosto klíčové považuji podívat se novým pohledem na primární péči. Byla to první otázka, na kterou jsem se zaměřil po svém nástupu. Vytvořili jsme pracovní skupinu pro reformu primární péče, která nám už dokonce dodala první výstupy.

Musíme samozřejmě řešit i nedostatek lékařů. Spolupracujeme s MŠMT a LF a rozvíjíme desetiletý akční plán na zvýšení počtu studentů. Tento plán by měl postoupit na vládu ještě v tomto pololetí.

Úhradová vyhláška 2019

Pavel Vepřek, zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2.0,  naslouchá slovům ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama. Více v článku časopisu InSIGHT.

Snažím se k tomuto procesu přistupovat jinak než mí předchůdci. Cílem je dosáhnout dohody ve většině segmentů. Doufám, že dohod bude oproti předchozím létům více a že ministerstvo do toho nebude muset zasahovat. Dokud budu ministrem, nebudu preferovat žádný segment před ostatními, stejně tak je to v případě navyšování úhrad.

Z hlediska navyšování úhrad je dle mého nutné současně navyšovat kvalitu péče. To je úkol pro zdravotní pojišťovny – aby jednotlivé segmenty přinesly vlastní návrhy a byly méně pasivní než doposud.

Plány do roku 2019

Pohled do plného sálu. Tolik lidí přilákala exkluzivní diskuze s českým ministrem zdravotnictví  Adamem Vojtěchem. Více v časopisu InSIGHT.

Do dalšího roku je toho v plánu opravdu hodně. Mezi ty nejdůležitější patří nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, nastavení flexibilnějšího systému stanovování cen a úhrad léků, podpora venkovských lékáren apod. V rámci nové koncepce zdravotních pojišťoven chceme definovat roli VZP a odpolitizovat ji. Dlouhodobým plánem je také zavedení systematického měření, hodnocení a zveřejňování kvality zdravotní péče. Tyto plány však nestihneme zrealizovat ani za měsíc, ani za rok. Jedno volební období by bylo ideální.

„Dokud budu ministrem, nebudu preferovat žádný segment před ostatními, stejně tak je to v případě navyšování úhrad.“