V minulých letech nás navštěvovali kolegové z jiných regionů, kde mají s fungováním krajských nemocnic potíže. Po návštěvě našich zařízení vždy velmi kladně hodnotili funkčnost systému a vysoký standard poskytované péče. Náš systém by rádi přejali, ale vždycky dodávali, že jim současná politická situace nedovoluje podniknout tak radikální krok, k jakému jsme v roce 2007 přistoupili my.
Čas jasně prokázal, že projekt byl dobře promyšlený a předčasné obavy se ukázaly jako liché. Nový nájemce a provozovatel velmi rychle provedl racionalizaci a restrukturalizaci péče. Tím došlo ke zvýšení efektivity hospodaření nemocnic a přijatá opatření se nijak negativně nedotkla zájmů pacientů. Mimochodem, podobná opatření zanedlouho žádaly zdravotní pojišťovny i po dalších nemocnicích v rámci celé republiky.
Olomoucký kraj má oproti některým jiným regionům velkou výhodu. Tou je poměrně hustá síť nemocnic různých zřizovatelů. Lékařskou pohotovostní službu v oboru zubní lékařství a také nepřetržitou lékárenskou pohotovostní službu zajišťuje FN Olomouc.
Jen u stomatologie řešíme dílčí problémy. Pramení pouze z toho, že někteří pacienti bez smluvních stomatologů požadují v rámci pohotovosti provedení běžných ošetření. Mimo to stomatology v olomoucké FN vytěžují i návštěvy pacientů z jiných krajů, ve kterých je stomatologická pohotovost hůře dostupná.
Kraj je v oblasti zdravotnictví zřizovatelem tří příspěvkových organizací. Mimo krajské zdravotnické záchranné služby jsou to Odborný léčebný ústav Paseka s odloučeným pracovištěm v Moravském Berouně a Dětské centrum Ostrůvek Olomouc s odloučeným pracovištěm v Šumperku. Například v době pandemie Covid-19 jsme byli schopni využít léčebný ústav pro doléčení lehčích případů, což nám tehdy hodně pomohlo.
Co se týká záchranky, tak náročnou práci záchranářů se snažíme alespoň částečně ulehčit. Provádíme pravidelnou obměnu vozového parku a zahájili jsme také proces postupné výstavby moderních objektů pro výjezdové základny. To se týká měst, kde záchranáři působí v nevyhovujících pronajatých prostorách. Nedávno jsme dokončili výstavbu nové základny v Uničově a na jaře příštího roku zahájíme stavební práce v Zábřehu. Mimo to připravujeme projekty pro výstavbu základen v několika dalších městech našeho kraje. Náklady na výstavbu každé ze základen představují několik desítek milionů korun.
Společnost Agel Středomoravská nemocniční zajišťuje z vlastních prostředků potřebnou obnovu zdravotnické techniky a pořizuje nové moderní zdravotnické přístroje. Kraj naopak financuje potřebné stavební investice. Největším takovýmto počinem byla v nedávné minulosti výstavba moderního interního pavilonu s hotelovými standardy v Nemocnici Šternberk. Jednalo se o jednu z největších krajských investic v posledních letech. Budova byla předána do užívání před několika měsíci a náklady na výstavbu dosáhly částky 260 milionů korun.
Co se týče budoucnosti, v příštím roce se chystáme zahájit projekční přípravu výstavby nového infekčního pavilonu v Nemocnici Prostějov. Při všech těchto aktivitách se snažíme maximálně využívat podpory příslušných dotačních programů, abychom krajskému rozpočtu, pokud možno, odlehčili.
Nejsevernější výspou Olomouckého kraje je okres Jeseník. Místní situace v oblasti zdravotní se nijak zásadně neliší od situace v jiných částech regionu. To vyplývá i z údajů, které mají k dispozici zdravotní pojišťovny. Velmi nám všem pomohla skutečnost, že provoz Nemocnice Jeseník už několik let zajišťuje silný vlastník, kterým je skupina Agel. Ambulantní péče dostala nový impuls v roce 2018, kdy původní budovu převzala nově vzniklá společnost Jesenická poliklinika.
Dva uvedené subjekty dokážou pokrýt potřebu nejdůležitějších zdravotních služeb zhruba třiceti tisíc obyvatel této geograficky odloučené oblasti Olomouckého kraje.
Dílčí problémy nastávají pouze v ojedinělých případech a obyčejně se jedná o selhání jednotlivce. Nedávno jsme řešili případ, kdy praktická lékařka odcházela na penzi a ze dne na den uzavřela svou ambulanci. Náhle se tak bez základní zdravotní péče ocitly téměř dva tisíce lidí. Ve spolupráci města, kraje, pojišťoven, polikliniky a nemocnice se však tuto situaci podařilo rychle vyřešit. Všem by velmi pomohlo, kdyby pojišťovny pro tyto případy měly připravený jasný manuál, který by řešení výpadku ještě urychlil.
S těmito problémy se setkáváme stále častěji. Bohužel, kraje zde tahají za kratší konec provazu. V současnosti nám platná legislativa sice neukládá žádné povinnosti, ale také nám nedává žádné kompetence. Ani různé finanční pobídky, ke kterým kraje, města a obce často přistupují, nemůžou situaci vyřešit. Přitom občané, kterým se nedostává primární zdravotní péče, se nejčastěji obracejí se svými potížemi právě na představitele obecních a krajských samospráv. Ti jsou jim přirozeně blíže než zdravotní pojišťovny nebo ministerstvo.
K trvalému řešení je potřebná systémová změna na celostátní úrovni. Kraje se ale v této věci nevzdávají iniciativy, kterou uplatňují zejména prostřednictvím Rady Asociace krajů České republiky. Z iniciativy krajů nedávno vzešly krajské pracovní skupiny pro řešení dostupnosti primární zdravotní péče. V Olomouckém kraji se první jednání této skupiny uskutečnilo před několika dny. Mimo zástupců kraje a zdravotních pojišťoven se první schůzky tohoto orgánu zúčastnili i představitelé zdravotnických zařízení a odborných společností. Mimo to kraje prostřednictvím své asociace doporučily ministerstvu zahájit potřebnou revizi příslušných právních norem. Doufejme, že tyto podněty co nejdříve přinesou první výsledky.
Zdravotní systém České republiky jako celek bez nadsázky považuji za jeden z nejlepších v celosvětovém měřítku. To je bezpochyby dáno jeho historickým vývojem. K objektivnímu srovnání současného stavu zcela jistě poslouží pohled za naše severní nebo východní hranice. Pevně věřím, že se nastavenou vysokou úroveň zdravotnictví podaří dlouhodobě udržet i přes současnou složitou ekonomickou situaci. Jako negativum vnímám vysokou administrativní zátěž tohoto systému. Jeho funkčnost ztěžuje také složitá a nepřehledná legislativa.
Za zmínku určitě stojí málo známá skutečnost, že v Olomouckém kraji je největší počet lázeňských míst v celorepublikovém srovnání. Od severu na jih se jedná o Jeseník, Lipovou-lázně, Velké Losiny, Bludov, Slatinice a Teplice nad Bečvou. Naše lázně považuji za nedílnou součást zdravotnického systému v kraji. Lázeňský management dlouhodobě vzorně spolupracuje s krajskou samosprávou a personál lázní vrací našim občanům zdraví a dobrou fyzickou kondici. Berte to jako pozvánku, budu se těšit na setkání v některých lázních v Olomouckém kraji.