Tomáš Šebek je člověk, kterého už asi není třeba představovat. Ne, nebudeme ho teď obdivovat za odvahu, se kterou jezdí s Lékaři bez hranic do válečných oblastí. Pro nás je důležitější jeho schopnost určovat trendy. Šebek je jedním z lidí, kteří si uvědomili, že nástup telemedicíny je prostě nevyhnutelný.
Spoluzaložil online poradnu uLékaře.cz a dokázal ji udržet jako lídra trhu dosud. Mimochodem, zatímco telemedicína je přirozeným tématem konferencí až nyní, Šebek svůj online projekt založil už před dvanácti lety. Nyní má tým více než 300 lékařů, kteří obslouží 3 500 uživatelů měsíčně. Měsíční návštěvnost uLékaře.cz je obvykle nad jedním milionem.
Tři pilíře pro žádoucí změny
Když budete poslouchat Tomáše Šebka, uchvátí vás jeho tah na branku. On ví. Má vizi a je to bezesporu systémový člověk, který chce věci měnit. Online poradna je jistě zajímavou obchodní příležitostí, ale je to zároveň obří preventivní kampaň. A vznik think-tanku Ministr zdraví ho logicky završuje.
Jak tedy hodlá zvyšovat počet let prožitých ve zdraví o pět let: „Cíle dosáhneme tím, že se zaměříme na tři konkrétní pilíře. Prvním je důraz na prevenci ve smyslu levnějšího udržení zdraví a prodloužení délky života ve zdraví. Druhým pilířem je digitalizace podporující osobní odpovědnost a motivaci jednotlivce ke změně a konečně třetím pilířem je efektivnější financování ve jménu podpory i důsledku předchozích dvou pilířů,“ píše se v úvodních materiálech think-tanku.
O délce života ve zdraví jsme psali v minulém vydání časopisu INSIGHT. Není to pro nás příliš lichotivý ukazatel. Ženy žijí ve zdraví v průměru 65,1 roku, muži o necelý rok méně. V rámci Evropy jsme v tomto ohledu podprůměrní. Například Švédi žijí ve zdraví necelých 74 let, Švédky necelých 73 let.
Horší je porovnání délky života ve zdraví s průměrnou délkou života. U mužů to vychází na 82 %, u žen to pak lehce přesahuje ¾ života. Za posledních 10 let jsme v tomto ukazateli zaznamenali zhoršení.
Digitalizace není možnost, ale nutnost
Zpět k myšlenkám, které definuje Ministr zdraví. Je zřejmé, že jsou šancí pro celý zdravotní systém. Jednoduše řečeno: prevence by měla systému výrazně ulevit. Jsou napsány stovky studií, kolik lze ušetřit, když lidé vezmou zodpovědnost za své zdraví do svých rukou a uvědomí si, že ho můžou výrazně ovlivnit.
Na druhé straně, digitalizace není žádný efemérní trend. Je to prostě a jednoduše sada nástrojů, které nám můžou výrazně pomoct. Ano, mohli jsme navždy psát na mechanických strojích, nebo jsme mohli využít všechny výhody, které nám dá možnost psát v textovém editoru na počítači. Stejně tak jsme mohli navždy nosit v kapsách peníze, nebo jsme mohli aspoň část věcí platit kartou nebo telefonem.
Zdravotnictví není výjimkou. Je to konzervativní prostředí, což je dobře, ale není to strnulé prostředí. Konec konců, umí se velmi dobře vypořádat s permanentní inovací léčebné péče, léků či zdravotnických prostředků.
„Budoucí medicína bude prediktivní, personalizovaná, participativní, permanentní (4P). Právě o tom je prevence budoucnosti. S tím souvisí plně digitální zdravotnictví (které nikoho nevylučuje, ale naopak posiluje roli pacienta a zdravého člověka) a využívání moderních technologií tam, kde jsou nejvíce potřeba. To vše dohromady je jen prostředkem, který umožní jednoduše a levně udržovat zdraví nebo pomůže udržet pod kontrolou chronické onemocnění. A to je levnější než drahá následná péče,“ vysvětluje ve svých materiálech Ministr zdraví.
Zajímavý mix osobností
Je zřejmé, že think-tank čerpá z oblastí mimo zdravotnictví. Snad i díky tomu je v jeho orgánech řada lidí, kteří získali kredit například v bankovnictví. Mezi nimi jsou velmi známé osobnosti, jako například Helena Horská nebo David Navrátil, oba respektovaní analytici velkých českých bank. V pomyslném vládním kabinetu je ministryní zdraví Taťána le Moigne, regionální ředitelka společnosti Google, nebo Sara Polak, expertka na umělou inteligenci a zakladatelka zajímavého projektu czech.global.
A pokud by vám snad chyběl někdo ze samotného zdravotnictví, nemusíte se bát. Stačí vyjmenovat pár jmen: Štěpán Svačina, Martin Matoulek či Rostislav Maďar.
První „bitvu“ má tedy think-tank už vyhranou. Dokázal dát dohromady zvučná a respektovaná jména odborníků. Na dalších pracuje. V roce 2023 by se měl stát už plně funkční organizací, která má ambici být opinion leaderem, a o rok později by měla finalizovat úvodní strategii a připravit závěrečný plán tak, aby přesně po pěti letech dosáhla svého cíle. Můžeme doufat, že se jim to podaří.