Zdravotnictví a sociální péče potřebují digitalizaci

Zdravotnictví a sociální péče potřebují digitalizaci

Rok 2022 je doslova ve znamení elektronizace. Tento výrok nepronesl, jako v minulosti, libovolný nadšenec do IT, který zabloudil mezi zdravotníky. Na konferenci Inovace a kvalita ve zdravotnictví 2022 ho řekla Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A nebyla zdaleka sama.

Digitalizace se stala jedním z klíčových témat letošního setkání 200 profesionálů ze zdravotní a sociální oblasti, které se uskutečnilo v Praze a jehož generálním partnerem byla společnost HARTMANN – RICO.

Zpět k agendě Státního ústavu pro kontrolu léčiv: Od 1. května je v provozu ePoukaz, který umožňuje elektronické předepisování zdravotnických prostředků. Asi není třeba popisovat všechny výhody takového systému. Samotný SÚKL očekává, že se vystaví ročně zhruba 6 milionů ePoukazů. Jak upozornila Jana Storová, ačkoliv je ePoukaz nepovinný, přesto je od prvních dnů hojně využívaný.

Covid-19 jako katalyzátor změn?

Tím ovšem úspěšné tažení směrem k více elektronickému zdravotnictví nekončí. Od začátku letošního roku je v provozu také eOčkování. Sice platí, že lze všechnu evidenci vést i papírově, přesto je podle SÚKL do elektronické evidence zapojena více než polovina praktiků pro děti i dospělé.

Digitalizaci se proto věnoval na konferenci Inovace a kvalita ve zdravotnictví i samostatný panel. Vedle nových aplikací se postupně prosazuje také telemedicína. Václav Vachta, předseda představenstva zdravotnické skupiny EUC, představil telemedicínskou aplikaci Lékař online 24/7. Ta všem garantuje pozornost lékaře do 30 minut po vyplnění úvodního diagnostického dotazníku kdykoliv, ve dne či v noci. „Zásadní pro rozvoj českého zdravotnictví bude stále větší uplatnění telemedicíny, pomůže i s problémem personálních kapacit. Telemedicína přinese klientovi benefit v oblasti klinické, ale zároveň úsporami v systému dosáhneme benefitu i v oblasti ekonomické. I zde rychle najdeme úhradové mechanismy a nastavíme standardní způsob úhrady,“ přislíbil na konferenci Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.

Bez digitalizace to prostě nepůjde

Stejný konsenzus panuje v sociální oblasti. „Nároky na dlouhodobou péči porostou spolu se stárnutím populace. Zejména v rozvinutých evropských zemích ale zároveň narůstá problém s nedostatkem pracovníků dlouhodobé péče, proto jsou pro nás inovace a digitalizace tak podstatné,“ upozornil Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, která byla spoluorganizátorem konference. Není třeba vyjmenovávat všechny aplikace a inovativní výrobky, které se už nyní prosadily do zdravotnického či sociálního systému.

Stačí dva příklady. Společnost LINET Group je nejen jedním z největších světových výrobců lůžek pro nemocniční péči, ale je také inovátorem. Lůžka jsou doslova nabitá technologiemi – umí sledovat vitální funkce pacienta, umí vyhodnocovat rizika, informují o všem vzdáleně jak sestru na JIP, tak klidně lékaře, který si vše přečte na monitoru svého počítače ve vzdálené ordinaci.

Druhým příkladem je cena HARTMANN GROUP za inovativní řešení, která byla na konferenci předána Vítu Lorencovi, předsedovi představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec. Oceněno bylo vyřešení komplexního klinického informačního systému, který se v nemocnici povedlo implementovat.

Nezkrachuje vše na penězích?

Celý první blok konference Inovace a kvalita ve zdravotnictví se věnoval tomu, co je vždy až na prvním místě – penězům.

Na následujících stránkách tak přinášíme rozhovor s docentem Janem Mertlem, který se na Vysoké škole finanční a správní zabývá financováním zdravotnických systémů. Jeho pohled je osvěžující, protože jde výhradně o pohled ekonoma.

Jan Mertl upozorňuje především na možnost politiků libovolně měnit finanční mantinely zdravotního systému díky nastavení platby za státní pojištěnce. Právě postupným nárůstem sazby, který není založen na valorizaci na základě inflace či jiného kritéria, si politici přifukují prostor, ve kterém se pohybují jednotliví hráči zdravotního trhu. Prostředí je pak zvláště pro pojišťovny špatně predikovatelné, léčba a její financování se obtížně plánuje.

Přesto platí, že české zdravotnictví za jinými zeměmi nekulhá, dokonce ani ne co se týká inovací či digitalizace. „Česká republika v rámci Evropské unie rozhodně není v oblasti dostupnosti inovací a inovativní péče někde na chvostu. Například v dostupnosti inovativních léčiv jsme desátí. K dalšímu posouvání systému musíme mít kvalitní data a revizi pohledu na to, jak k nim přistupujeme,“ uzavřel náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.