Jak covid-19 změnil české zdravotnictví a co z toho vyplývá

V akutní fázi pandemie šlo v zásadě otři okruhy problémů: zajištění bezpečnosti personálu, organizaci péče o akutní nemocné a také o zabezpečení kontinuálního a komplexního chodu zdravotnických zařízení.

Ambulantní zařízení i nemocnice přešly na krizový provoz, byly stanoveny nemocnice a v nich oddělení, která se starají nebo by měly, bude-li potřeba, o nemocné ve vážném stavu, a vyhrazena lůžka intenzivní péče pro nejvážnější stavy, školily se dodatečné týmy.

Ukázalo se, že udržením lineárního nárůstu jsme byli schopni z hlediska kapacit problém zvládnout. Otázkou pořád jsou testovací kapacita a nedořešené problémy v péči o nemocné a ohrožené seniory.

S odstupem doby se zdá, že opatření byla možná až příliš silná, a objevují se hodnocení nákladů zachráněných QALY. Ale myslím, že jedna věc je ještě podstatnější než náklady: skutečnost, že žádný z lékařů nemusel provádět vylučovací triage, tedy rozhodovat o vyřazení někoho ze starších spoluobčanů z důvodu chybějících kapacit, nemusel odpojovat od přístrojů dříve, než je zvyklý, protože čekali nadějnější pacienti. Tato situace v našem regionu, kterým neprošla staletí těžká válka, nenastala celé období moderní medicíny a měli bychom k tomu faktu mít pokoru.

Jestli je něco evidentní na této pandemii, je to to, že výsledky zdravotnických intervencí v zemích, kde nastaly skokové nárůsty, jsou pětinásobně horší než v zemích, kde se podařilo udržet nárůst pod kontrolou.

Dnes se lehce říká, že jsme pravděpodobně přestřelili, že opatření mohla být trochu mírnější, že v Německu, Dánsku či Holandsku se povedl přesnější „zásah“. Ale 10% přiznanou úmrtnost na počet pozitivně testovaných má i Británie, která začínala podobně méně razantně, a 15% úmrtnost ve Španělsku si vyžádala nakonec drastičtější opatření než u nás. V situaci, kdy toho víme my zdravotníci o onemocnění covid-19 tak málo, je velká část rozhodnutí ne odborná, ale politická.

Vzhledem k tomu, že není lék, vakcína je v nedohlednu a endemický výskyt pozorujeme prakticky dennodenně, je jasné, že je ostražitost na místě.

Současná situace je pro mnoho poskytovatelů zdravotní péče velkou zkouškou, zda dokážou dostát slibům a závazkům, které dali svým zřizovatelům a klientům. Protože nyní se nacházíme v naprosto mimořádné a sice předvídatelné, ovšem neočekávané situaci.

Je zapotřebí nasadit krizový management, zabezpečit zdraví lékařského týmu, nastavit funkční bezpečnostní pravidla a zajistit bezpečný chod všech lékařských oddělení. Vedle toho je však zásadní zapojit všechny již realizované a rozpracované procesy eHealth – elektronického zdravotnictví. Každá možnost pracovat bez fyzického kontaktu na dálku, přitom vysoce odborně a účinně, brání šíření infekce.

České zdravotnictví okolo digitalizace a propojení celé zdravotnické dokumentace (EHR – electronical health records) přešlapuje. Přesto se v posledních třech letech povedlo několik věcí, které ukazují, že jejich uvedení do běžné praxe umožňuje výrazně omezit fyzický kontakt mezi zdravotníky a pacienty, a tím snížit riziko šíření infekce.

eRecept a eNeschopenka dnes umožňují v jednodušších případech ordinovat den ze dne na dálku. Stejně tak celostátní systém sdílení obrazové dokumentace – PACS – šetří vyšetření i kontakty. Podobně již několik let fungující národní standard elektronického značení laboratorních vyšetření umožnil ve většině případů zasílání žádanek do laboratoře elektronicky, a naopak zasílání výsledků přímo do dokumentace nemocného. Kdo tyto služby využíval omezeně, nyní je rychle začíná používat.

Důležité je, že současná situace nutí k využívání elektronických služeb nejen zdravotníky, ale vítají ji i klienti. Po skončení karantény se už k našemu nejvyššímu počtu návštěv lékaře na obyvatele na světě nevrátíme. Polovina z těch devíti každoročních návštěv lékaře půjde nakonec zařídit na dálku. Nejen kvůli možnosti chatování a video rozhovorů, zasílání eReceptů, ale i díky skokovému rozvoji telemedicíny, který očekávám. Propojení tonometrů, glukometrů, měřidel stavu okysličení a dalších hodnot se serverem ošetřujícího lékaře ušetří prostředky a čas všem – pacientovi, lékaři, a nakonec i pojišťovně.

Díky ekonomickému růstu, a snad více kvůli ještě rychlejšímu růstu mezd, zvláště ve státním a veřejném sektoru, vzrostly v posledních letech velmi rychle příjmy veřejného zdravotního pojištění. To je samozřejmě dobře a je nutno říci, že v mnoha ohledech patříme ke světové špičce. Ať už je to v radikálním snížení úmrtnosti na infarkt myokardu, zajištění lepší péče o mozkové mrtvice (ikty) nebo zavádění biologické léčby v onkologii, revmatologii či při léčbě nespecifických střevních zánětů (Crohnova choroba).

Na druhou stranu nebyl takový tlak na lepší využití prostředků. Máme centra specializované medicíny na nejvyšší evropské úrovni, ale dlouhodobá koordinace léčby pokulhává. Stejně tak se zhoršila dostupnost některých vyšetření či rychlost aplikace některých léčebných metod.

Když české zdravotnictví popisují zahraniční odborníci, shodují se, že je nutné konečně zavést spravedlivý systém úhrad za zdravotní péči, aby byli odměněni ti, kteří přinášejí větší prospěch, přínos nemocnému. Upozorňují na nedostatečnou koordinaci při léčbě chronických chorob a zdůrazňují, že by oba tyto nedostatky odstranila plná elektronizace a že taková komplexní integrovaná digitalizace pak umožní využití kvalitního českého zdravotnictví v daleko větší míře.

Když se podíváme, jak postoupily skandinávské státy, Izrael či pobaltské republiky můžeme opravdu závidět. Nejdále je dnes Finsko.

Státní agentura pro digitalizaci zdravotnictví Kanta uvedla do provozu integrovaný systém. Stane-li se nehoda, nastane-li akutní problém a je přivolána rychlá lékařská pomoc, lékař si na svém počítači zpřístupní všechna zdravotnická data o pacientovi, která jsou strukturována, tak aby byla snadno tříditelná a dostupná. Aplikuje akutní postupy a již během převozu se na monitoru na urgentním příjmu nebo u intenzivního lůžka nemocného otevírá stejná dokumentace, která je automaticky k dispozici nemocničnímu personálu. Při propuštění se zase doplní o data z nemocnice a praktický lékař a všichni ambulantní specialisté mají tato data k dispozici.

Elektronický recept je samozřejmostí, automatické objednávání je samozřejmé, není potřebné dělat duplicitní vyšetření, nemocný má ke své dokumentaci plný přístup. Pokrok informačních technologií umožňuje strukturované či fultextové vyhledávání, a tak je možno plně aplikovat moderní preventivní postupy. Nejen primární prevence, která v oblasti prevence nádorů prsu či tlustého střeva již i u nás přináší dobré výsledky, ale i prevence sekundární, kdy se vyhledávají odchylky od norem, které mohou znamenat první příznaky onemocnění, a rychlé vyšetření a zavedení léčby rozvoj nemoci zastaví.

Až utichne největší rozruch a šok z pandemické situace, probudí se české zdravotnictví do situace, kdy rezervy zdravotních pojišťoven budou spotřebovány, kdy nárůsty jejich příjmů budou nižší než v roce 2019 a kdy moderní technologická řešení umožní zachovat, respektive zvýšit účinnost českého zdravotnictví.

A tak jako jsme se naučili komunikovat pomocí videokonferencí a už úplně nepřestaneme, jako jsme se naučili lépe využívat e-shopy a ony se učí lépe poznat naše potřeby, budeme se svým lékařem komunikovat u ranní kávy. A když nebude stačit chat ukončený radou nebo eReceptem, domluvíme si dopoledne videokonzultaci poté, co zaběhneme na odběr do nejbližší pobočky laboratoře.

Svým mobilním telefonem nebudeme ovládat jen topení nebo klimatizaci ve svém bytě, ale budeme ho používat k propojení měřicích přístrojů, které nám zapůjčí praktický lékař nebo specialista a jejichž pomocí udržíme své dlouhodobé onemocnění stabilizované. A nejde jen o tzv. eHealth, ale i další digitální styl iLive.

Mnoho z nás používá různé náramky k monitorování pohybu, celkové aktivity či chytré telefony k analýze kalorické bilance. Propojením se zdravotnickými daty se dozvíme, o kolik procent jsme svým chováním za poslední měsíc snížili či zvýšili pravděpodobnost infarktu či vzniku cukrovky v příštích pěti letech.

Přechodné omezení sociálních kontaktů během karantény a větší zaměření společnosti na schopnost zdravotnictví pomoci přinese určitě velký posun k lepšímu využití kapacity jednotlivých lékařů a k vyššímu zájmu veřejnosti o zdravá řešení.