Na Vysočině není fakultní nemocnice. Chybí Vám vlastně?
Její absenci jsme zásadně pocítili v posledních dvou letech, kdy ministerstvo zdravotnictví přenášelo na své fakultní nemocnice úkoly pro řešení pandemie a u nás se počítalo prostě s tím, že vše zajistí regionální krajské nemocnice.
Což jste na Vysočině zvládli...
Ano, ale neměli jsme partnera, se kterým bychom se mohli o povinnosti dělit, který by pomohl s testováním, očkováním a s péčí o vysoké počty covidových pacientů v kritickém stavu. Fakultní nemocnice jsou prostě obrovskou přidanou hodnotou pro regiony. Tam, kde státem financované nemocnice chybí, by měly být samosprávy zvýhodněny jiným způsobem – například vyšší sdílenou daní.
Je fakt, že zdravotní péče je téměř výhradně na kraji.
Má to i méně viditelné dopady. Např. absence fakultní nemocnice se odráží i v personálních stavech nemocnic. Fakultní nemocnice spolupracující s vysokými školami si přirozeně vychovávají personální základnu. To v regionu bez fakultní nemocnice zásadně chybí.
Co s tím?
Dlouhodobě podporujeme rozvoj našich nemocnic – fungují v nových pavilonech, většina pracovišť už prošla, prochází nebo má naplánovanou modernizaci. Snažíme se prostřednictvím EU dotací vybavit pracoviště moderní diagnostickou technikou – nabídnout pracoviště s vysokou přidanou hodnotou. Máme také propracovaný systém stipendijní podpory, kterým motivujeme mediky po ukončení studia k nástupu do našich nemocnic.
Jak to funguje?
Dobře. Pokud jde o zajištění dostatku středního zdravotnického personálu, kraj zřizuje dvě střední zdravotnické školy, následné vzdělávání je organizováno Vysokou školou polytechnickou Jihlava, jejímž je Kraj Vysočina partnerem.
Jak řešíte zajištění pohotovostí?
Je to stále větší problém a obrovská komplikace. Povinnost služeb LPS bohužel zůstává na bedrech krajů. V tuto chvíli zajišťují pohotovost naše nemocnice, není to ovšem ideální stav, bohužel se stal zvykovou záležitostí a jeho řešení se centrálně stále pouze odsouvá.
Kolik to vlastně stojí?
Na zajištění fungování pohotovostí posílá Kraj Vysočina svým pěti nemocnicím ročně 20 milionů korun, nad rámec toho, co nemocnicím za provedené výkony pohotovosti zaplatí zdravotní pojišťovny. Problém je, že pohotovost je využívána i pacienty, kteří nemají svého praktického lékaře, cizinci nebo lidmi, kteří nejsou ochotni z jakéhokoliv důvodu navštívit svého obvodního lékaře v jeho pracovní době.
Obvykle je ještě větší potíží zajištění zubní pohotovosti...
Díky ochotě okresních stomatologických komor se nám daří zajišťovat alespoň víkendovou několikahodinovou službu, ale i tady narážíme na časové, finanční a personální limity soukromých stomatologických pracovišť. V regionu chybí stomatologové i přesto, že jich je nyní nejvíce v historii regionu, jejich způsob práce se změnil, a stihnou tak ošetřit menší počet osob.
Co s tím?
Větší angažovanost stále čekáme od zdravotních pojišťoven, které vybírají od veřejnosti peníze za zdravotní pojištění, a mají tak povinnost zajistit pro své klienty dostupnou zdravotní péči. Slovo povinnost bych třikrát podtrhnul!
Máte v kraji dostatek praktických lékařů pro dospělé i děti?
Praktičtí lékaři, pediatři i stomatologové v regionu chybí, odchází do důchodu, odchází pracovat na jiná pracoviště. Pokud budeme hledat důvody absence lékařů primární péče, pak je třeba začít u složitého, a hlavně několikaletého následného vzdělávání. Kraj už několik let podporuje praktiky i jejich nástupce při spolufinancování jejich přípravy v rámci akreditovaných pracovišť, nově jsme vypsali dotační titul pro mediky, kteří se rozhodli pracovat v terénu.
Na to si stěžují všechny kraje. Tlačíte v tomto ohledu na ministerstvo?
Samozřejmě. Opět musím připomenout, že zásadní je tady podpora a nastavení současného systému vzdělávání ze strany ministerstva zdravotnictví a také ochota zdravotních pojišťoven bonifikovat lékaře působící na perifériích. Je i v jejich zájmu, aby jejich klienti měli dostupnou péči, kterou si u nich platí.
Možná to neříkáme dostatečně hlasitě, ale kraj je pro lékaře v terénu zásadní partner – v jeho nemocnicích vytváříme podmínky pro navazující péči o pacienty, praktici tak mají možnost poslat pacienta na rentgen, ke specialistovi na sonograf atd. A samozřejmě důležitá je oboustranná spolupráce. Proto se je snažíme podporovat. Funkční spolupráce si velmi vážíme.
