Zaměstnanci ze sféry zdravotní a sociální péče
trpí podstatně častěji nemocemi z povolání.
Zatímco celková incidence těchto nemocí dosahuje 26,7 případu na 100 tisíc pojištěnců, v případě zdravotnictví a sociální péče je to už 64,3 případu, tedy dvaapůlkrát víc.
Nikoho to asi nepřekvapí, zvláště v době pandemie koronaviru. Už vloni se touto problematikou zabýval Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Dostal zadání doplnit právní úpravu bezpečnosti práce právě ve zdravotnictví a sociální péči s ohledem na dodržování hygieny.
Tyto dva obory se totiž podílejí na 15,1 % všech nemocí z povolání. Nejčastějšími jsou přenosná a parazitární onemocnění (78,5 % případu) a profesionální dermatózy, tedy nespecifikovaná kožní onemocnění (16,4 %).
Výzkumný ústav bezpečnosti práce spojil síly se společností HARTMANN – RICO. Společně vyřešily dva výzkumné úkoly a my jako první přinášíme předběžné výsledky.
Tyto dva obory se totiž podílejí na 15,1 % všech nemocí z povolání. Nejčastějšími jsou přenosná a parazitární onemocnění (78,5 % případu) a profesionální dermatózy, tedy nespecifikovaná kožní onemocnění (16,4 %).
Výzkumný ústav bezpečnosti práce spojil síly se společností HARTMANN – RICO. Společně vyřešily dva výzkumné úkoly a my jako první přinášíme předběžné výsledky.
Více dezinfekce, méně infekcí
Výsledky prvního výzkumného úkolu prokázaly, že na odděleních s vyšší spotřebou alkoholových dezinfekčních přípravků na ruce je mezi personálem nižší počet přenosných infekcí. Dokonce se povedlo prokázat, že spotřeba a relativní počet zdravých jsou lineárně závislé, ačkoliv korelace je slabší (15 %).
„Navázali jsme spolupráci s třiceti nemocničními odděleními. Na každém byl jeden proškolený pozorovatel, který zapisoval výskyt infekčních onemocnění u kolegů na oddělení a spotřebu dezinfekčních přípravků,“ popisuje Petr Havlíček z HARTMANN – RICO.
Stejný výzkum se uskutečnil i v ústavech sociální péče, kterých se zapojilo rovných dvacet. Celkem to představovalo sledování 1 418 zdravotníků a pracovníků sociální péče, přičemž jim bylo během pěti měsíců přisouzeno 27 249 stavů: buď byli bez infekce, nebo měli jedno z devíti přenosných onemocnění. Na grafu je zobrazena míra výskytu jednotlivých infekcí.
Největší četnost měla běžná nachlazení a kašel. Nejnižší pneumonie, průjem a chřipka. Pro připomenutí – měřilo se zvětší části ještě před vypuknutím pandemie Covid-19, tedy od listopadu 2019 do března 2020.
„Úspěšně jsme závislost měsíční spotřeby dezinfekce na osobu a počtu infekčních stavů testovali pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Toto zjištění je sice očekávatelné, ale velmi důležité zvláště v současné situaci,“ upozorňuje Petr Havlíček, který vedl projektový tým HARTMANN – RICO.
„Úspěšně jsme závislost měsíční spotřeby dezinfekce na osobu a počtu infekčních stavů testovali pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Toto zjištění je sice očekávatelné, ale velmi důležité zvláště v současné situaci,“ upozorňuje Petr Havlíček, který vedl projektový tým HARTMANN – RICO.
Nízká úroveň hygieny rukou nesníží počet infekcí
Výsledky pro sociální ústavy jsou odlišné. Hypotézu o závislosti počtu infekcí na spotřebě dezinfekce se potvrdit nepodařilo.
Důvodů může být několik. Hlavním je pravděpodobně velmi nízká spotřeba dezinfekčních přípravků na ruce.
Porovnání spotřeby dezinfekce přepočtené na jednoho zaměstnance v nemocnicích a ústavech sociální péče ukazuje následující tabulka.
Důvodů může být několik. Hlavním je pravděpodobně velmi nízká spotřeba dezinfekčních přípravků na ruce.
Porovnání spotřeby dezinfekce přepočtené na jednoho zaměstnance v nemocnicích a ústavech sociální péče ukazuje následující tabulka.
Je evidentní, že v sociálních ústavech je spotřeba zhruba poloviční. Pokud bychom chtěli porovnat počty hygienické dezinfekce rukou, pak v nemocnicích vyšla průměrně na osm denně, v ústavech sociální péče na polovinu. Je třeba dodat, že výsledky nemocnic zahrnují i oddělení jako ARO/JIP, kde je spotřeba výrazně vyšší.
„V březnu 2020 začali zdravotničtí i sociální pracovníci kvůli narůstajícímu výskytu Covid-19 spotřebovávat výrazně více dezinfekčních přípravků na ruce než v předchozích měsících. Kromě toho si dýchací cesty chránili ústenkami, používali častěji rukavice. Proto jsme naši hypotézu ověřovali i bez březnových dat, která mohla výsledky celé studie zkreslit. Ovšem ukázalo se, že výše uvedené závěry platí, i když necháme stranou mimořádnou situaci. Cíleně jsme prováděli výzkum právě v zimních měsících, kdy se přenosné infekce vyskytují nejčastěji a zároveň jsou na minimu např. alergické rýmy, které by se mohly za přenosné onemocnění snadno zaměnit,“ upřesňuje Petr Havlíček ze společnosti HARTMANN – RICO.
„V březnu 2020 začali zdravotničtí i sociální pracovníci kvůli narůstajícímu výskytu Covid-19 spotřebovávat výrazně více dezinfekčních přípravků na ruce než v předchozích měsících. Kromě toho si dýchací cesty chránili ústenkami, používali častěji rukavice. Proto jsme naši hypotézu ověřovali i bez březnových dat, která mohla výsledky celé studie zkreslit. Ovšem ukázalo se, že výše uvedené závěry platí, i když necháme stranou mimořádnou situaci. Cíleně jsme prováděli výzkum právě v zimních měsících, kdy se přenosné infekce vyskytují nejčastěji a zároveň jsou na minimu např. alergické rýmy, které by se mohly za přenosné onemocnění snadno zaměnit,“ upřesňuje Petr Havlíček ze společnosti HARTMANN – RICO.
Sterillium zlepšuje stav pokožky
Druhý výzkumný úkol se týkal dermatóz, které jsou druhou nejčastější nemocí z povolání u zdravotníků a pracovníků sociální péče. HARTMANN – RICO zde navázal spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně a Asociací studentů medicíny.
Byl vytvořen dotazník, který zkoumal chování respondentů v hygieně rukou, tedy konkrétně, jak provádějí mytí a dezinfekci rukou, péči o pokožku a jak používají rukavice. Zaznamenával se také stav pokožky rukou jednotlivých pracovníků. Dotazníků bylo nakonec vyplněno 813, z toho 435 z nemocnic.
Následující graf ukazuje výsledky hodnocení stavu pokožky. Na vodorovné ose je počet let praxe, na svislé ose se zobrazuje procentuální podíl podle stupně poškození.
Byl vytvořen dotazník, který zkoumal chování respondentů v hygieně rukou, tedy konkrétně, jak provádějí mytí a dezinfekci rukou, péči o pokožku a jak používají rukavice. Zaznamenával se také stav pokožky rukou jednotlivých pracovníků. Dotazníků bylo nakonec vyplněno 813, z toho 435 z nemocnic.
Následující graf ukazuje výsledky hodnocení stavu pokožky. Na vodorovné ose je počet let praxe, na svislé ose se zobrazuje procentuální podíl podle stupně poškození.
Studii i zde poznamenal nástup pandemie. Od února roku 2020 nebylo možné navštěvovat nemocnice a ústavy sociální péče.
Proto nemohl být ve valné většině případů posouzen objektivní stav pokožky. Dotazníky tak obsahují subjektivní stav, který zaznamenali samotní pracovníci.
„Přesto se povedlo potvrdit či vyvrátit několik tezí. Nás samozřejmě nejvíce těší, že se potvrdilo, že používání přípravku Sterillium vede k lepšímu stavu pokožky než používání jiných přípravků na dezinfekci rukou, nemluvě o přípravcích, které se od února či března používaly pod souhrnným termínem anticovid,“ upozorňuje Petr Havlíček ze společnosti HARTMANN – RICO.
Proto nemohl být ve valné většině případů posouzen objektivní stav pokožky. Dotazníky tak obsahují subjektivní stav, který zaznamenali samotní pracovníci.
„Přesto se povedlo potvrdit či vyvrátit několik tezí. Nás samozřejmě nejvíce těší, že se potvrdilo, že používání přípravku Sterillium vede k lepšímu stavu pokožky než používání jiných přípravků na dezinfekci rukou, nemluvě o přípravcích, které se od února či března používaly pod souhrnným termínem anticovid,“ upozorňuje Petr Havlíček ze společnosti HARTMANN – RICO.
5 momentů
pro hygienu rukou
- Před kontaktem s pacientem
- Před aseptickými činnostmi
- Po riziku kontaktu s biologickým materiálem
- Po kontaktu s pacientem
- Po kontaktu s okolím pacienta
Odborníci se shodují, že existuje jednoduché pravidlo pěti momentů, kdy používat pro svou ochranu i ochranu pacienta dezinfekční přípravek.
