Málo praktiků?
Změna je na obzoru:
medici tento obor preferují

Málo praktiků? Změna je na obzoru: medici tento obor preferují Málo praktiků? Změna je na obzoru: medici tento obor preferují

Deset procent mediků se nechystá po skončení studia nastoupit do tuzemského zdravotního systému. Specializační vzdělávání hodlá 9 % absolvovat v zahraničí, jedno procento ve studiu pokračovat nehodlá.

To je jedno z hlavních zjištění výjimečného dotazníkového šetření Medici 2020, které trvalo od července do srpna 2020 mezi studenty 4. až 6. ročníku českých fakult všeobecného lékařství. Připravil ho spolek Mladí lékaři.

„Opravdu jde o unikátní šetření. Dosáhli jsme míry odpovědí 30,6 %, šetření získalo podporu děkanů a proděkanů všech fakult,“ upozorňuje MUDr. Martin Kočí, jeden z autorů a předseda spolku Mladí lékaři.

Proč nechtějí zůstat v systému

Vedle zmíněné desetiny, která nehodlá pokračovat specializačním vzděláváním v Česku, odpovědělo dalších 5 %, že neví. Šlo celkem o74 respondentů, přičemž 23 bylo v posledním, šestém ročníku.

„Pro budoucí dostupnost péče je důležité, zda se po absolvování specializačního vzdělávání v zahraničí vrátí lékaři do Česka. Za 128 studentů, kteří plánují, že celou délku stráví v cizině, se už nyní chce vrátit pouze 10,“ říká Martin Kočí.

Naopak, pokud jde o mediky, kteří chtějí mimo Česko strávit jen část následného vzdělávání, chystá se doma pracovat 104 z celkového počtu 200. Ovšem 65 z nich to stále ještě neví.

Důvody, proč chtějí studenti lékařských oborů do zahraničí, ukazuje graf 1. Mezi všemi důvody vévodí vyšší kvalita specializačního vzdělávání, vyšší plat a také negativní zkušenosti se zdravotním systémem v ČR.

Důvody k odchodu na celou délku specializačního vzdělávání do zahraničí

Kam? Do Německa!

Pravděpodobnost odchodu je samozřejmě vyšší u těch, kteří se narodili mimo ČR – 18 % z nich chce odejít po studiu do zahraničí, zatímco pokud počítáme pouze Čechy, je tento podíl 6 %.
Ačkoliv nikdo ze studentů nemá německou národnost, 37 respondentů míří za další praxí právě do Německa. Až na druhém místě je Slovensko (26 mediků) a o třetí místo se de facto dělí Rakousko, Švýcarsko a Spojené státy.

Ještě zajímavější je přehled oborů, kterým se chtějí studenti věnovat. Detailně je vidět v grafu 2. Nejpreferovanější jsou všeobecné lékařství, vnitřní lékařství, pediatrie a anesteziologie s intenzivní medicínou. Všem dává přednost vždy minimálně 200 respondentů. Ostatní obory následují už s odstupem.

Ačkoliv se nacházíme uprostřed pandemie, obor hygiena je mezi těmi, které medici preferují nejméně. Na chvostu žebříčku je spolu s geriatrií, radiační onkologií a maxilofaciální chirurgií.
Volební potenciál jednotlivých oborů dle stupně rozhodnutí studentů

I regiony jsou zajímavé

Bez překvapení je asi i destinace, kterou by si studenti vybrali pro absolvování specializačního vzdělávání. Dvě třetiny preferují fakultní či krajskou nemocnici. Pouze 6 % míří do specializovaných center.


Zajímavější je rozdělení podle krajů. V časopisu InSIGHT se zabýváme krajskou strukturou organizace zdravotní péče. Často narážíme na plány, jak zajistit, aby do krajských nemocnic (často označovaných termínem okresní) přicházelo po škole co nejvíce mediků.


Samozřejmě, hlavním magnetem je Praha, kam míří 365 respondentů, ale neměly by trpět ani regiony.


„Některé regiony ovšem preferovanou destinací nejsou. Z tuzemských respondentů chce přibližně polovina absolvovat specializační vzdělávání v kraji svého trvalého pobytu. Například v Karlovarském kraji jsou to pouze 2 lidé z celkových 19, kteří v šetření odpovídali,“ doplňuje Martin Kočí.




Návod, jak přitáhnout lékaře


Pokud chcete zajistit dostatek lékařů, dotazníkové šetření Medici 2020 má pro vás dvě otázky, které vám mohou poskytnout vodítko. První zkoumala faktory pro výběr daného pracoviště:


Jako zásadní se ukazují dobré vztahy na pracovišti, dobrý školitel a také nabídka požadované délky úvazku. Téměř polovina respondentů, kteří se chtějí atestovat v tuzemsku, označila za zásadní argument proti výběru pracoviště tzv. nucenou kvalifikační dohodu.


Naopak výše platu nehraje tak významnou roli. Ale jelikož jsou peníze vždy až na prvním místě, otázka na ně padnout musela.


Výsledkem je plat 35 tisíc Kč, který je dle respondentů přiměřený jako nástupní – údaj značí čistý plat bez služeb a příplatků. Tabulkový nástupní plat činí nyní 35 840 Kč hrubého, tedy výrazně méně.
V souboru respondentů je 941 žen a 451 mužů. Rozložení mezi všemi třemi ročníky je rovnoměrné: 470 ve čtvrtém, 456 v pátém a 474 v posledním. Logicky byla největší část dotazníků (1 052) od občanů ČR, odpovídalo i 308 Slováků a dalších 40 z ruskojazyčných zemí.