že každý dosáhne na pomoc do 4 minut.
Úspěšná starostka obce Řečany nad Labem (volby vyhrála třikrát po sobě) převzala zdravotnictví Pardubického kraje uprostřed pandemie Covid-19 a stala se i náměstkyní hejtmana. Nenudila se. Okamžitě po svém nástupu na kraj ustavila pracovní skupinu Krajský dispečink lůžkového fondu, který řešil překlady pacientů z přeplněné akutní do následné péče.
Nejhorší nápor pandemie jste zvládli. Řešíte ještě vůbec covid?
No samozřejmě. Obávám se, že nás koronavirus jen tak neopustí. Zaměřili jsme se proto na postcovidovou péči. Máme odborné léčebné a rehabilitační ústavy. Ty jsme používali i v nejhorší situaci na překlady pacientů z akutní péče, nyní tam lidem nabízíme léčbu různých postcovidových syndromů.
Nevzala pandemie čas na sílu na strategickou práci?
Když jsem v listopadu 2020 nastupovala, měla jsem jasnou představu, jak a s čím chci v rámci kraje pohnout. Jasně, covid byl a je velký nápor, ale připravujeme už koncepci zdravotnictví v kraji, ve které chci mít nově i prevenci a paliativní péči, která byla dosud trochu popelkou.
Čím to je?
Je to složité a citlivé téma. Kraj je zřizovatelem dětských center, jejichž služby nehradí zdravotní pojišťovny. Jedno sídlí ve Svitavách a v Sezemicích je Dětské centrum Veská. Na obou místech máme v plánu zajistit dětskou paliativní péči pro celý kraj.
Jaké jsou vlastně základní priority připravované koncepce?
Pochopitelně to musí být kvalita, ale na stejné úrovni je i dostupnost péče. Koncepce bude obsahovat celou strukturu zdravotní péče, tedy od prevence přes primární, ambulantní, akutní, následnou, rehabilitační až po paliativní péči. Protože je nemožné mít například zdravotní záchrannou službu či praktického lékaře v každé obci, budeme od příštího roku vypisovat dotační program na externí automatické defibrilátory. Mohly být tam, kde máme delší dojezdnost záchranné služby.
Jak Vás to napadlo?
Před zhruba rokem a půl jsem to zaváděla v naší obci a od té doby jsme ho třikrát použili. Všichni občané dostali informace, jak mají defibrilátor použít.
Kde ho vezmou?
Je venku a dostupný všem, v teplotně konstantní skříňce. Chceme, aby to zajistilo pomoc vždy do několika málo minut. Je navázaný na zdravotnickou záchrannou službu. Ta zároveň informuje naše hasiče, že je třeba zásah s defibrilátorem. Ale zpět ke kraji – tímto způsobem chci postupně vykrýt jistotu pomoci do 4 minut v celém kraji.
Přijde mi to jako zajímavý tip pro ostatní kraje.
Doufám. Mimochodem, budeme řešit i návaznost na leteckou záchrannou službu. Vlastně je to drobnost, která také vychází z mých zkušeností starostky. Měli jsme vážné popáleninové zranění a večer mi volala letecká záchranka, kam má u nás přistát. Já telefon naštěstí vzala, ale je to zbytečný risk. Rozumnější je mít prostě mapu míst, která jsou k přistání vrtulníku vhodná. Sloužit by k tomu mohla třeba fotbalová hřiště.
Stejně jako je dobré mít pandemické plány a podobně...
Přesně tak. Můžete vždy improvizovat, vymýšlet všechno tváří v tvář problému, ale není to prostě rozumné. Budete tak dělat chyby, zkoušet slepé cesty a nebude to dostatečně rychlé. Jako starostka jsem zvyklá řešit věci systémově, logicky tento postup preferuji i v rámci kraje.
Pojďme k dalším věcem, kterým zdravotnictví čelí. Co dělat s nedostatkem lékařů a sester?
Můžeme se o tom dlouze bavit, zmínila bych jeden aspekt, který mi přijde docela důležitý: část kompetencí lékaře bychom měli přesouvat na zdravotní sestry. Je spousta úkonů, které mohou dělat sestry, když mají odpovídající vzdělání. Koneckonců, máme v kraji fakultu zdravotních studií, která sestry vzdělává. Existují tu i další školy, takže nastavujeme přívětivé prostředí, které je u nás udrží.
Kraje přišly v minulých měsících o část prostředků. Nezkolabují Vaše plány na tom, že prostě nebudou peníze?
Měla bych asi zmínit, že jsme byli jedním z neúspěšnějších žadatelů v programu Evropské unie REACT. U nás tedy počítáme s největšími investicemi za mnoho let. Samotný provoz zdravotnictví však budeme muset s ministerstvem řešit, teď logicky čekáme na nadcházející volby stejně jako všechny ostatní kraje.
Jak provozně hospodaří Nemocnice Pardubického kraje?
Snažíme se vždy hospodařit s kladným nebo aspoň nulovým výsledkem. Minulý rok dopadl nakonec s drobným ziskem. Stejně tak se snažíme udržet ekonomiku našich dalších příspěvkovým organizací, tedy léčebných a rehabilitačních ústavů a LDN (kraj má celkem 9 příspěvkových organizací ve zdravotnictví).
No samozřejmě. Obávám se, že nás koronavirus jen tak neopustí. Zaměřili jsme se proto na postcovidovou péči. Máme odborné léčebné a rehabilitační ústavy. Ty jsme používali i v nejhorší situaci na překlady pacientů z akutní péče, nyní tam lidem nabízíme léčbu různých postcovidových syndromů.
Nevzala pandemie čas na sílu na strategickou práci?
Když jsem v listopadu 2020 nastupovala, měla jsem jasnou představu, jak a s čím chci v rámci kraje pohnout. Jasně, covid byl a je velký nápor, ale připravujeme už koncepci zdravotnictví v kraji, ve které chci mít nově i prevenci a paliativní péči, která byla dosud trochu popelkou.
Čím to je?
Je to složité a citlivé téma. Kraj je zřizovatelem dětských center, jejichž služby nehradí zdravotní pojišťovny. Jedno sídlí ve Svitavách a v Sezemicích je Dětské centrum Veská. Na obou místech máme v plánu zajistit dětskou paliativní péči pro celý kraj.
Jaké jsou vlastně základní priority připravované koncepce?
Pochopitelně to musí být kvalita, ale na stejné úrovni je i dostupnost péče. Koncepce bude obsahovat celou strukturu zdravotní péče, tedy od prevence přes primární, ambulantní, akutní, následnou, rehabilitační až po paliativní péči. Protože je nemožné mít například zdravotní záchrannou službu či praktického lékaře v každé obci, budeme od příštího roku vypisovat dotační program na externí automatické defibrilátory. Mohly být tam, kde máme delší dojezdnost záchranné služby.
Jak Vás to napadlo?
Před zhruba rokem a půl jsem to zaváděla v naší obci a od té doby jsme ho třikrát použili. Všichni občané dostali informace, jak mají defibrilátor použít.
Kde ho vezmou?
Je venku a dostupný všem, v teplotně konstantní skříňce. Chceme, aby to zajistilo pomoc vždy do několika málo minut. Je navázaný na zdravotnickou záchrannou službu. Ta zároveň informuje naše hasiče, že je třeba zásah s defibrilátorem. Ale zpět ke kraji – tímto způsobem chci postupně vykrýt jistotu pomoci do 4 minut v celém kraji.
Přijde mi to jako zajímavý tip pro ostatní kraje.
Doufám. Mimochodem, budeme řešit i návaznost na leteckou záchrannou službu. Vlastně je to drobnost, která také vychází z mých zkušeností starostky. Měli jsme vážné popáleninové zranění a večer mi volala letecká záchranka, kam má u nás přistát. Já telefon naštěstí vzala, ale je to zbytečný risk. Rozumnější je mít prostě mapu míst, která jsou k přistání vrtulníku vhodná. Sloužit by k tomu mohla třeba fotbalová hřiště.
Stejně jako je dobré mít pandemické plány a podobně...
Přesně tak. Můžete vždy improvizovat, vymýšlet všechno tváří v tvář problému, ale není to prostě rozumné. Budete tak dělat chyby, zkoušet slepé cesty a nebude to dostatečně rychlé. Jako starostka jsem zvyklá řešit věci systémově, logicky tento postup preferuji i v rámci kraje.
Pojďme k dalším věcem, kterým zdravotnictví čelí. Co dělat s nedostatkem lékařů a sester?
Můžeme se o tom dlouze bavit, zmínila bych jeden aspekt, který mi přijde docela důležitý: část kompetencí lékaře bychom měli přesouvat na zdravotní sestry. Je spousta úkonů, které mohou dělat sestry, když mají odpovídající vzdělání. Koneckonců, máme v kraji fakultu zdravotních studií, která sestry vzdělává. Existují tu i další školy, takže nastavujeme přívětivé prostředí, které je u nás udrží.
Kraje přišly v minulých měsících o část prostředků. Nezkolabují Vaše plány na tom, že prostě nebudou peníze?
Měla bych asi zmínit, že jsme byli jedním z neúspěšnějších žadatelů v programu Evropské unie REACT. U nás tedy počítáme s největšími investicemi za mnoho let. Samotný provoz zdravotnictví však budeme muset s ministerstvem řešit, teď logicky čekáme na nadcházející volby stejně jako všechny ostatní kraje.
Jak provozně hospodaří Nemocnice Pardubického kraje?
Snažíme se vždy hospodařit s kladným nebo aspoň nulovým výsledkem. Minulý rok dopadl nakonec s drobným ziskem. Stejně tak se snažíme udržet ekonomiku našich dalších příspěvkovým organizací, tedy léčebných a rehabilitačních ústavů a LDN (kraj má celkem 9 příspěvkových organizací ve zdravotnictví).
Ing. Michaela Matoušková, MPA
Vystudovala hospodářskou politiku a veřejnou správu. Absolvovala také studium pedagogiky pro pedagogy na středních a vysokých školách, titul MPA získala na Ústavu práva a právní vědy v Praze. Od roku 2010 je starostkou obce Řečany nad Labem. V roce 2017 tam nechala postavit komunitní dům pro seniory, za který obec dostala cenu Sociální projekt roku. Propojili ho s mateřskou a základní školou, založili tam také konzultační středisko Univerzity třetího věku České zemědělské univerzity, které čtvrtým rokem vede jako tutor. Od listopadu 2020 má na starost zdravotnictví Pardubického kraje.
Vystudovala hospodářskou politiku a veřejnou správu. Absolvovala také studium pedagogiky pro pedagogy na středních a vysokých školách, titul MPA získala na Ústavu práva a právní vědy v Praze. Od roku 2010 je starostkou obce Řečany nad Labem. V roce 2017 tam nechala postavit komunitní dům pro seniory, za který obec dostala cenu Sociální projekt roku. Propojili ho s mateřskou a základní školou, založili tam také konzultační středisko Univerzity třetího věku České zemědělské univerzity, které čtvrtým rokem vede jako tutor. Od listopadu 2020 má na starost zdravotnictví Pardubického kraje.