Až třetina ležících pacientů se potýká s proleženinami. Přitom už dávno nejde jen o dlouhodobě ležící pacienty – na vznik dekubitů stačí někdy i pouhých 24 hodin. Proto na sklonku loňského roku proběhla ve slovenských nemocnicích osvětová kampaň, kterou podpořila i společnost HARTMANN – RICO.
Zabránění proleženin je dokonce od roku 2011 lidským právem. Podle deklarace, kterou tehdy přijala řada zemí v Rio de Janeiru, lze podle současných vědeckých poznatků v 95 % případů proleženinám předejít. A 16. listopad se stal Světovým dnem dekubitů. Má na tento problém upozornit širokou veřejnost.
Proč jsou dekubity nebezpečné
Rozlišujeme dva typy: akutní a chronické. „Upoutání pacienta
na lůžko na dobu jednoho týdne představuje 28% riziko vzniku
proleženiny. Navíc, vytvořením dekubitu prvního stupně se
riziko vytvoření dalšího až zdesetinásobí,“ upozorňuje MUDr.
Lenka Veverková z 1. Chirurgické kliniky FN U sv. Anny.
Dlouhodobě ležící pacienti čelí nebezpečí vzniku chronických proleženin, kde je léčba velmi náročná. Takoví pacienti mají až čtyřnásobně vyšší úmrtnost.
Největší podíl pacientů s proleženinami tvoří právě pacienti na lůžku – po náhlé mozkové příhodě, úrazu míchy, operacích, v terminálním stadiu onkologického onemocnění, se sklerózou multiplex a pacienti v kómatu. Riziko vzniku dekubitů přímo úměrně zvyšuje obezita, podvýživa, poruchy vědomí, vysoké teploty a také léčba sedativy při těžkém zdravotním stavu.
„Dekubit je rána, která se dlouhodobě nehojí, protože nefungují správné regulační mechanismy hojení. Schopnost organismu hojit rány se zhoršuje věkem, ale zároveň ho komplikují cévní změny, zhoršení funkce jater, změny v imunitním systému nebo nedostatky ve výživě, stres, kouření a nebezpečné mohou být i chyby v ošetřování,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Kopal, primář z Nemocnice Považská Bystrica.
Jak dekubitům předcházet
Doporučuje se několik základních principů – polohování,
využívání podpůrných povrchů, podpora mobility pacientů
a správná výživa. Rizikové pacienty je třeba polohovat po
dvou hodinách v sekvenci záda – pravý bok – záda – levý
bok. Ještě lepší je využívat tzv. laterální náklon.
Zdravotnický personál by měl pro manipulaci s pacienty využívat vždy podložku k tomu určenou. „Kompletní péče o pacienta na lůžku umí zabránit vzniku proleženin až v 95 % případů. Významnou úlohu v prevenci sehrává pravidelné polohování, důkladná hygiena, výživa a hydratace. V prevenci je vhodné využívat i vlhkou terapii,“ radí PhDr. Beáta Grešš Halász z Prešovské univerzity.
Případná léčba vzniklých dekubitů obvykle vyžaduje odstranění odumřelé tkáně v kombinaci se správným způsobem krytí rány, které zabezpečí její hojení. Proto je to v domácím prostředí problematické. Ovšem existují i moderní způsoby, jež si s tím umí poradit – odstranění tkáně provádí přirozenou cestou.
Kvalitní krytí by mělo pacientům poskytnout především snížení bolesti, čištění a kontrolu infekce (snížení množství bakterií) a předcházení kontaminaci tkáně. „Navzdory moderním možnostem léčby nesmíme dekubity podceňovat. Nesmíme zapomínat, že tato komplikace může prodloužit pobyt pacienta v nemocnici až na trojnásobnou dobu,“ doplňuje prof. MUDr. Ján Koller z Nemocnice Ružinov.