Zákon o registru smluv (1) je účinný již od 1. července 2016. Během letošních prázdnin však doznal dvou významných změn: jednak k 1. červenci 2017 nabyla účinnosti i jeho tzv. sankční ustanovení, a registr smluv tak po ročním zkušebním období vstoupil do „ostrého“ provozu, a za druhé byla v průběhu prázdnin přijata významná a dlouho očekávaná novela (2), která uveřejňování smluv v některých ohledech usnadňuje, a to mimo jiné i ve zdravotnickém sektoru. V tomto článku tak ve světle těchto změn připomeneme některá základní pravidla, která je při uveřejňování smluv třeba mít na paměti, a zhodnotíme dosavadní praxi.
Které smlouvy podléhají uveřejňovací povinnosti?
V registru smluv je třeba smlouvu uveřejnit v případě, že alespoň jednou z jejích stran je veřejnoprávní subjekt uvedený
ve výčtu tzv. povinných osob
v § 2 odst. 1 ZRS. Většina veřejných nemocnic a jiných veřejných poskytovatelů zdravotních služeb má buď formu příspěvkové organizace, nebo formu akciové společnosti plně vlastněné krajem. Jelikož jak příspěvkové organizace, tak krajem vlastněné společnosti patří mezi tzv. povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1 ZRS, smlouvy, které takoví veřejní poskytovatelé zdravotních služeb uzavřou, podléhají uveřejnění v registru smluv.
Mezi další tzv. povinné osoby, které jsou z hlediska zdravotnického sektoru relevantní, patří také zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy, státem, krajem či obcí zřízené ústavy či obecně prospěšné společnosti a dále jakékoliv právnické osoby, v nichž má stát, kraj či obec většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
Tzv. povinnými osobami nejsou spolky, nadace a nadační fondy. V případě nadací
a nadačních fondů založených státem, krajem či obcí (a to případně
i prostřednictvím jiné právnické osoby) to sice může být sporné, nicméně kloníme se k závěru, že ani nadace a nadační fondy s veřejnoprávním zakladatelem mezi tzv. povinné osoby nepatří.
V praxi lze v registru smluv aktuálně najít mimo jiné smlouvy o dodávkách léčivých přípravků, zdravotnických prostředků
a jiného zdravotnického materiálu, smlouvy
o výpůjčce zdravotnických prostředků, smlouvy o klinickém hodnocení, smlouvy
o neintervenčních studiích, darovací a grantové smlouvy, smlouvy o poskytnutí obratového bonusu nebo smlouvy
o limitaci rizik spojených s hrazením léčivých přípravků (tzv. risk-sharing) uzavírané zdravotními pojišťovnami.
Pro úplnost upozorňujeme, že z běžně užívaného označení „povinná osoba“,
které ale zákon o registru smluv
ve skutečnosti nezná, nelze dovozovat,
že povinnost zajistit uveřejnění smlouvy stíhá výhradně příslušný veřejnoprávní subjekt. Zákon o registru smluv totiž neukládá uveřejňovací povinnost žádné
ze smluvních stran; jen vyžaduje, aby příslušná smlouva byla uveřejněna. Je tedy žádoucí, aby se smluvní strany ve smlouvě dohodly na tom, která z nich její uveřejnění zajistí.
(1) Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon
o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“ či „ZRS“).
(2) Sněmovní tisk 1124, Poslanecká sněmovna, 7. období, od roku 2013, dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=1124. Ke dni uzávěrky tohoto časopisu tato novela čekala na podpis prezidenta republiky a na následnou publikaci ve Sbírce zákonů.
Jako obchodní tajemství nelze chránit informace o využití veřejných prostředků, tedy cenu a předmět protiplnění.
Je dána výjimka z povinnosti uveřejnit smlouvu?
I v případě, že jednou ze smluvních stran je tzv. povinná osoba, je vždy třeba ověřit, zda na smlouvu nedopadá některá
z výjimek z uveřejňovací povinnosti (zejména dle § 3 odst. 2 ZRS). Patrně nejčastěji používanou výjimkou bude ta, dle níž se uveřejňovací povinnost nevztahuje na smlouvu, jestliže „výše hodnoty jejího předmětu“ je 50 000 Kč bez DPH či nižší.
Seznam výjimek byl rozšířen také přijatou „prázdninovou“ novelou. Nově tak uveřejňovací povinnosti nebude podléhat mimo jiné smlouva uzavřená právnickou osobou dle § 2 odst. 1 písm. n) ZRS, tj. takovou, v níž má veřejný sektor majoritní majetkovou účast, jestliže taková právnická osoba „byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví“ a jestliže daná smlouva byla uzavřena
v běžném obchodním styku.(3) Jak uvádí důvodová zpráva, smyslem této komplikovaně formulované výjimky bylo docílit toho, aby uveřejňovací povinností nebyly zatíženy takové právnické osoby, které sice mají majoritního veřejnoprávního vlastníka, ale zároveň nemají status veřejného zadavatele dle zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy nedotované podnikající osoby vystupující v konkurenci na volném trhu. Od uveřejňovací povinnosti ale nebudou osvobozeny smlouvy, které takové právnické osoby uzavřou s jakoukoliv tzv. povinnou osobou dle § 2 odst. 1 ZRS, tedy např. s veřejnou nemocnicí; osvobození je tedy jen „jednostranné“.
Které údaje lze v uveřejňované smlouvě znečitelnit („začernit“)?
Zákon o registru smluv umožňuje, a v některých případech i vyžaduje, aby vybrané partie uveřejňované smlouvy byly znečitelněny. Je třeba si uvědomit, že znečitelnit lze jen takové údaje, jejichž znečitelnění zákon o registru smluv připouští, jinak hrozí, že smlouva nebude považována za řádně uveřejněnou (§ 5 odst. 5 ZRS).
V praxi nejčastěji znečitelňovanými údaji jsou obchodní tajemství a osobní údaje, a to na základě § 3 odst. 1 ZRS
ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o svobodném přístupu k informacím (4). Kromě toho zákon o registru smluv umožňuje znečitelnit (neuveřejnit) „technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet“ [§ 3 odst. 2 písm. b) ZRS].
Jako obchodní tajemství nelze chránit informace o využití veřejných prostředků, tedy cenu a předmět protiplnění. V těchto případech se totiž uplatní tzv. průlom do jeho ochrany (dle § 9 odst. 2 ZInf).(5)
Mezi v praxi běžně znečitelňované údaje patří ujednání o určení výše obratového bonusu v bonusových smlouvách,
které nemocnice uzavírají s dodavateli léčivých přípravků či zdravotnických prostředků. Dle našeho názoru jsou zde argumenty ve prospěch závěru, že znečitelnění těchto bonusových ujednání je přípustné, ať již z důvodu ochrany obchodního tajemství (zde je však riziko tzv.průlomu) nebo z toho důvodu, že se jedná o výpočet dle§ 3 odst. 2 písm. b) ZRS. Jelikož ale soudní judikatura k zákonu o svobodném přístupu k informacím byla zatím ovládána zásadou „v pochybnostech
ve prospěch transparentnosti“, nelze zcela vyloučit, že se ve věci bonusů dočkáme překvapení.
Sankce neplatnosti a odklad účinnosti smlouvy
Pro smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv uzavřené počínaje 1. červencem 2017 nově platí následující:
• Není-li taková smlouva uveřejněna v registru smluvani do 3 měsíců od jejího uzavření, je neplatná (§ 7 odst. 1 ZRS).
• Taková smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem jejíhouveřejnění v registru smluv (§ 6 odst. 1 ZRS).
Přijatá „prázdninová“ novela však zmírňuje výše uvedený odklad účinnosti smlouvy, když stanoví, že „[n]ezávisle
na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky“ (6). Znamená to tedy, že pokud si nemocnice či jiný poskytovatel zdravotních služeb objedná léčiva či zdravotnické prostředky, nebude nutné s jejich dodávkou čekat až na publikaci smlouvy v registru smluv. Smlouva (založená takovou objednávkou) bude účinná ihned, a dodá-li dodavatel objednaná léčiva či zdravotnické prostředky, učiní tak na základě platné a účinné smlouvy. Novela však nic nemění na tom, že i smlouvu, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky, je nutné do 3 měsíců od jejího uzavření uveřejnit v registru smluv, jinak se stane neplatnou.
Je nutná písemná akceptace objednávky?
Zákon o registru smluv ve svém původním znění vyžadoval, aby smlouva podléhající uveřejňovací povinnosti byla uzavřena v písemné formě (§ 8 odst. 2 ZRS). V případě zboží či služeb nakupovaných na základě objednávek to znamenalo,
že písemnou formu musela mít nejen samotná objednávka, ale i její akceptace (přijetí) dodavatelem, a že jak objednávka,
tak akceptace musely být v registru smluv uveřejněny.
Přijatá „prázdninová“ novela ovšem v této věci přináší významnou změnu, jelikož umožňuje, aby smlouva podléhající uveřejňovací povinnosti byla uzavřena nejen písemně, ale též „jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv“. Jak uvádí důvodová zpráva, v praxi to znamená, že smlouvu bude možné uzavřít
ve smíšené formě, kdy písemně bude jednat pouze jedna ze smluvních stran. Postačí tedy, pokud např. veřejná nemocnice zašle svému dodavateli objednávku, a není pak nezbytně nutné, aby dodavatel objednávku písemně akceptoval.
Tato novinka se vztahuje na objednávky jakéhokoliv zboží či služeb, a není tedy omezena jen na objednávky léčivých přípravků či zdravotnických prostředků.
Závěr
Tímto článkem není téma registru smluv ani zdaleka vyčerpáno. Bylo by možné se zmínit ještě o řadě dalších problematických otázek, např. o dalších nuancích v oblasti znečitelňování, o tzv. beneficiu nezrušení smlouvy v případě neoprávněného znečitelnění, o uveřejňování smluv dle jiných zákonů, o postupu při uveřejňování smlouvy nebo o formátu uveřejňovaných smluv, v němž se často chybuje.(7)
(3) Jedná se o nově doplněné písm. r) v § 3 odst. 2 ZRS.
(4) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“ či „ZInf“).
(5) Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 A 118/2002 ze dne 9. prosince 2004: „Smyslem úpravy § 9 odst. 2 zákona je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o tomto způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje. Přípustná míra „rámcovosti“ pak vychází právě z toho, zda je možné posoudit hospodárnost využití veřejných prostředků.“
(6) Jedná se o nově doplněný odst. 3 v § 6 ZRS.
(7) Smlouvu je totiž třeba uveřejnit v otevřeném a strojově čitelném formátu (§ 5 odst. 1 ZRS), tj. ve formátu umožňujícím fulltextového vyhledávání); v žádném případě tak nelze uveřejnit naskenovaný obraz smlouvy bez strojově čitelné vrstvy. Nenaplnění tohoto formálního požadavku má za následek fikci neuveřejnění (§ 5 odst. 5 ZRS). Na naskenovanou smlouvu se tedy hledí, jako by vůbec nebyla uveřejněna.
Mgr. František Korbel, Ph.D
Havel, Holásek & Partners, s.r.o.,
advokátní kancelář
PhDr. Mgr. František Neuwirth
Havel, Holásek & Partners, s.r.o.,
advokátní kancelář