Lenka Teska Arnoštová, rodačka z Uherského Hradiště, v současnosti zastává funkci náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu a právo. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Hned po studiích začala pracovat na Ministerstvu zdravotnictví. Je spoluautorkou knihy Zdravotnictví a právo a držitelkou ceny LADY PRO za mimořádné úspěchy ve svém oboru.
Zdravotnictví trápí především nedostatek sester. Co s tím?
Nedostatek sester je dlouhodobý problém, který je potřeba akutně řešit. Za dobu svého působení na Ministerstvu zdravotnictví jsem toto vnímala jako jednu z priorit, všichni jsme se snažili o množství opatření, která by vedla ke zlepšení situace. Mohu jmenovat například úspěch ve změně zákona o vzdělávání sester, kdy je zkrácený způsob studia plně
v souladu se směrnicí o uznávání odborných kvalifikací a pomůže dostat kvalifikované sestry rychleji do praxe. Dále je to navýšení platů sestrám ve třísměnném nebo nepřetržitém provozu mimořádným příplatkem 2 000 Kč měsíčně, a to
od 1. 7. 2017 a dále pak zvýšení tarifních platů zdravotníkům o 10 % od 1. 1. 2018. Dalším cílem mého snažení je snížení administrativní zátěže u sester, aby místo vyplňování hromady lejster měly více času na péči o pacienta.
Máme se bát zavírání některých nemocnic, aby se optimalizovala síť?
Naopak, bojujeme za zachování páteřní sítě nemocnic, které garantují kvalitní a dostupnou péči pro všechny. Proto jsme také chtěli prosadit zákon o neziskových nemocnicích, který by situaci ještě více zabezpečil a stabilizoval. I když jsou tu jistě lidé, kteří by rádi vydělali na privatizaci zdravotnických zařízení, za sebe mohu říci, že hodlám nadále usilovat
o zachování kvality a dostupnosti péče v ČR na tak vysoké úrovni, jaké dosahuje nyní.
Kdy přijde čas na definování standardu a nadstandardu?
To je čistě politická otázka. Nechceme dvourychlostní zdravotnictví, a proto také nechceme zavádět nadstandardy.
V takovém systému by pak neexistovala pojistka proti tomu, aby se postupně vše kvalitní nestalo hrazeným z kapes pacienta, a tedy dosažitelným jen pro ty majetné. Kvalitní péče musí být dostupná pro všechny. Navíc je zde také na místě obava, že by se časem lékaři mohli stát rukojmím nejrůznějších firem, aby doporučovaly právě jejich léky, výrobky, prostředky, a pacient už by pak neměl jistotu, zda mu lékař doporučuje lék proto, že je pro něj nejvhodnější, nebo proto, že ho lékař potřebuje prosadit například ve prospěch protěžované farmaceutické firmy.
„Těch věcí, co se mi podařilo ve spolupráci s kolegy prosadit, je celá řada a všechny jsou důležité. Mám-li ale jmenovat konkrétně, je to určitě tzv. protikuřácký zákon...”
Mají pacienti dostatek informací o tom, jaká péče je jim ordinována?
Víte, já se věnuji práci s pacienty a pacientskými organizacemi dlouhodobě. Věřím tomu, že se situace stále zlepšuje
a pacienti mají přístup k informacím i zájem se informovat. Jsou to právě pacientské organizace, které se stávají dalším servisem, kde se nejen nemocným, ale i jejich rodinám dostává další informační podpory. Proto považuji za velký úspěch, že se mi podařilo dosáhnout přímého přístupu pacientů i na ministerstvo zdravotnictví. Založili jsme oddělení, kde sedí kolegyně jako stálá služba pro pacienty. Právě dolaďujeme složení pacientské rady.V průběhu podzimu představíme tuto novou službu pacientům, která bude mít sídlo přímo v prostorách ministerstva, veřejnosti.
Bude se v budoucnu zvyšovat spoluúčast pacientů nebo to není nezbytné?
Myslím, že už teď pacienti doplácejí dost, platí si zdravotní pojištění. Vždyť 15 % z celkových nákladů na zdravotní pojištění jsou soukromé výdaje. Nelze je tedy dále zatěžovat.
Proč máme několik zdravotních pojišťoven, když si vzájemně nekonkurují?
Domnívám se, že otázka redukce pojišťoven je na místě – praxe ukazuje, že velké rozdíly mezi nimi nejsou. Je to tedy jistě téma, kterému bych se chtěla v budoucnu věnovat.
Co je hlavní věcí, kterou se Vám povedlo prosadit na MZČR?
Těch věcí, co se mi podařilo ve spolupráci s kolegy prosadit, je celá řada a všechny jsou důležité. Mám-li ale jmenovat konkrétně, je to určitě tzv. protikuřácký zákon, který posiluje ochranu občanů před škodlivými účinky kouře. Dále je to už zmiňované zakotvení „hlasu pacientů“ přímo na ministerstvu v podobě vlastního oddělení a pacientské rady. Tudy vede cesta, aby se pacienti přímo zapojili do přípravy důležitých změn, zákonů, podporovali potřebné úpravy a informovali ministerstvo o nedostatcích praxe, na které je třeba se zaměřit.
A co naopak chcete prosadit, pokud se po volbách budete podílet na vládě?
Rozhodně budu prosazovat zachování systému bezplatné zdravotní péče. Zcela určitě chci i nadále pracovat na zlepšování situace v oblasti nedostatku lékařů a zdravotních sester. Aktivně budu dále podporovat zapojení pacientů do celého systému zdravotnictví skrze pacientskou radu a pacientské organizace. Pozornost zaslouží jistě i prevence a léčba závislostí nebo další kultivace prostředí a podmínek léčby duševních nemocí. Proto chci podporovat i rozšiřování Center duševního zdraví. Také je důležité dořešit, aby se pacient nestával obětí nespolupráce zdravotního a sociálního systému. Propojit obě služby ve prospěch pacienta.
Existuje nějaký stávající zákon, který by měl být urychleně novelizován?
Osobně bych se velmi ráda zasadila o prosazení zákona o univerzitních nemocnicích, protože to je velmi nutné. Vytvoření sítě univerzitních nemocnic totiž v dlouhodobém horizontu změní poskytování péče pacientům k lepšímu. Kromě stabilizace páteřní sítě nemocnic přinese i zprůhlednění financování nemocnic, levnější nákupy zdravotnické techniky
a přístrojů, a tím pádem zůstane nemocnicím více peněz na zdravotní péči.
Klobouk dolů, že jste prosadila protikuřácký zákon – jak jste zvládla čelit tak silné lobby?
Potýkali jsme se po celou dobu s velkým tlakem ze všech stran. Ale věděli jsme, proč to děláme, a to jsme trpělivě
a důsledně vysvětlovali nejen v parlamentu. Mimo jiné jsme neustále dokola připomínali a argumentovali tím, že normální je nekouřit, že normální je chránit své zdraví a nepoškozovat ho sobě ani ostatním, a to nejen tabákovým dýmem, ale ani alkoholem. Ráda bych, abychom své děti a ideálně všechny lidi v naší zemi naučili vnímat, že zodpovídají za své zdraví. Aby se pro ně ochrana zdraví před účinky tabákových výrobků a alkoholu stala normálním návykem, stejným jako třeba mytí rukou.
Je výhodou mít právní vzdělání v oblasti, kde je za hlavní titul brán ten lékařský?
Své právní vzdělání, se specializací na zdravotnické právo, beru v každém případě jako velikou výhodu, protože stejně jako jiné oblasti i oblast zdravotnictví stojí na celém systému zákonů, vyhlášek, nařízení a různých metodických pokynů, které mají dopad na lidi. A tím, že se takřka celou svoji profesní kariéru věnuji předně tématům z oblasti zdravotnictví, znám ho nejen z té odborné stránky, ale jako právnička si také dokážu představit, jak probíhá legislativní proces, jaké další zákony jsou na připravované normy navázány a s kým vším je třeba vyjednávat o jejich prosazení.
Jste velmi úspěšná – jaký je Váš recept, jak se prosadit v politice?
Základem je práce a orientovanost v problematice, dlouhodobě je potřeba se věnovat konkrétním tématům
a systematicky prosazovat své cíle a vize. Je to o náročných vyjednáváních a diskusích, ale velmi často se setkávám s tím, že když partner v diskusi vidí, že tématu rozumím a dokážu obhájit své názory, nakonec se domluvíme k oboustranné spokojenosti. Vždyť to přece děláme pro lidi.
náměstkyně ministra zdravotnictví
pro legislativu a právo