Spolehnout se můžeme na špičkově fungující záchranku

Jak organizovat zdravotní péči na území, kde žije 1,2 mil. lidí, ale zároveň je zde celá síť největších nemocnic? Vedení hlavního města má řadu priorit, o kterých se vyplatí přemýšlet. Aktuálně ale musí řešit především pandemii, lituje pražská radní pro zdravotnictví a sociální péči Milena Johnová.

Pražská radní pro zdravotnictví a sociální péči Milena Johnová Pražská radní pro zdravotnictví a sociální péči Milena Johnová

Praha je výjimečný kraj, ale také tím, že nemá vlastní špitál.

Máme Městskou nemocnici následné péče ve Vysočanech. Teď dokončujeme její rekonstrukci a plánujeme ještě dostavbu dalších dvou pater. Moc bych chtěla, aby po letech, kdy se hodně zanedbávala, dostala úplně jinou péči.


Jaké by mělo být její zaměření?

Měla by se zaměřit na rehabilitaci. Lidé se tam mají dát dohromady a musí tam fungovat návazná sociální péče, což zatím není obvyklé. Nemocnici jsme převzali před dvěma lety, teď v létě rozhodli o dalších investicích a zároveň vypisujeme tendr na nového ředitele.


V jaké fázi je jednání o získání Nemocnice Na Františku?

Po změně ve vedení Prahy 1 jednání ustala. Ale já věřím, že se k tomu vrátíme. Ta nemocnice má význam pro celou Prahu. Je to typická úrazová nemocnice, pro záchranku jedna z klíčových destinací. Polohou je strategická. Mimochodem, když jsem před dvěma lety přišla, existovaly plány udělat zní polikliniku, případně LDN. Byly úplně mimo – obratem jsme je zrušili.


Je získání nemocnice otázka peněz nebo v čem je problém?

Musíte se zeptat pana starosty Prahy 1, která by nemocnici chtěla provozovat s tím, aby financování provozu bylo na hlavním městě. To není dobrý model. Pro nemocnici je to špatná situace. Je to opravdu škoda, nepřijde mi to odpovědné. Jsme stále připraveni jednat. Je jasné, že by nám v dobách pandemie vlastní nemocnice dala podstatně lepší manévrovací prostor. Pražanům by to zlepšilo kvalitu zdravotní péče.


Kdysi se ještě uvažovalo o Nemocnici Na Bulovce.

A také porodnici v Podolí. Popíšu Bulovku: navrhovali jsme, aby v centrální části vznikla nová budova, která by spojila část pavilonů ve funkční monoblok. Chtěli jsme s fakultou architektury vypsat soutěž na vytvoření modelu, ale nakonec vše akcelerovala nabídka vlády, že Bulovku zainvestuje sama.


Co vy na to?

Jsme každopádně pro. Praha vlastní prakticky všechny klíčové pozemky pod nemocnicí. Se státem je směníme, abychom umožnili její rozvoj. To není problém.


Souvisí to smožnou stavbou nové nemocnice vLetňanech?

Ne. Ve svých dlouhodobých plánech počítáme s územní rezervou ke stavbě nové nemocnice v Letňanech. Praha poroste, obyvatelstvo stárne – je jasné, že bude potřeba větší kapacita zdravotní péče. Praha musí mít rezervu pro novou nemocnici.


Pojďme od nemocnic k dalším plánům.

Máme trochu nevyváženou pohotovost. Někde je permanentně přetlak, někde ne. Slíbili jsme např. vytvoření aplikace, která by potřebné nasměrovala, aby nečekali dlouho. A pro seniory chceme organizovat návštěvu pohotovosti přímo doma, čili podobně jako v případě záchranky – je to návštěvní služba. Zpočátku jen pro domovy pro seniory. Organizovala by to naše záchranka, na kterou se můžeme opravdu spolehnout. Je na špičkové úrovni.
Spolehnout se můžeme na špičkově fungující záchranku

Už jste to vyzkoušeli?

Ano. Letos na jaře jsme vytvořili tzv. létající krizové týmy. Jsou v nich lékaři, medici a zdravotní sestry. Objeli všechna zařízení pro seniory. Byla to naše reakce na to, co se dělo v Itálii. Týmy byly dva, takže se mohly střídat, atak zajišťovaly servis v době pohotovosti.

Jak je to v Praze se zajištěním zubní pohotovosti?

Zubní pohotovost jsme zajistili sami v naší poliklinice ve Spálené. Je to velmi oblíbené a vytížené pracoviště, kam přijíždí pacienti z dalších krajů.

Populace stárne, Praha v minulosti do této sféry moc neinvestovala.

Chybí nám až dva tisíce lůžek. Hlavní město jako kraj, který odpovídá za síť, stavělo pouze velké domovy důchodců se stovkami lůžek. To je podle mě zastaralá strategie. My chceme budovat menší zařízení do 40-50 lůžek, která by měla sloužit lokalitě, v níž se nacházejí.

Kdo by je měl tedy stavět?

Právě jsme schvalovali dotace pro tři městské části, které právě taková zařízení budou stavět. Připravili jsme pro tento typ výstavby mechanismus podpory. Podle něj si necháme od expertů doporučit, zda projekty podpořit, nebo ne.

Je to tedy výzva městským částem?

Ano. Sociální služby by měly mít lokální spád, tedy maximálně na úrovni městské části. Vychází to i z domluvy s Institutem plánování a rozvoje. Víme, jaká kde bude potřeba lůžek. Tedy pro nás je to východisko, které oblasti jsou potřebné. Praha jako kraj má budovat jen zařízení, která mají celopražský význam.

Nemůžeme se tomu vyhnout: jak moc Vaši práci změnila pandemie?

Zásadně. Nebudu si vymýšlet. Když nastoupíte na magistrát, potřebujete opravdu rok na to, abyste si všechno nastudovali, vyhodnotili existující situaci, plány těch, kteří tam byli před vámi. Pak máte tři roky na to, abyste prosadili své vize. Celé volební období však bude ve znamení pandemie.

Na druhou stranu to vypadá, že Praha ji zvládá.

Podporujeme rozvoj testovacích kapacit, kterých je aktuálně v Praze dostatek. Hledáme zdroje personální pomoci nemocnicím i sociálním službám. Zajistili jsme dostatek očkovací látky proti sezónní chřipce, čímž na jedné straně chráníme zdraví zranitelných skupin obyvatel i pracovníků služeb klíčových pro chod města a na straně druhé snižujeme zátěž zdravotního systému. Jsem ráda za náš model létajících krizových týmů i za novou kapacitu odlehčovacích služeb pro křehké seniory atd. Spolu se svým týmem sleduji vývoj situace a snažíme se nenechat koronaviru příliš velký náskok. Snad se nám povede situaci zvládnout.