bg-country-switch

Nastal čas znovu přehodnotit zdravotní péči

Současnost je z hlediska zdravotní péče velmi zajímavá. Na jedné straně čelíme mnoha dobře známým výzvám, jako jsou rozpočtová omezení, stárnoucí populace či zvyšující se výskyt nepřenosných nemocí. Jsou zde však i výzvy docela nové:
• prudký nárůst infekcí spojených se zdravotní péčí, např. bakterie MRSA,
• hrozící nedostatek pracovníků ve zdravotnictví,
• čím dál méně vyhovující struktury financování zdravotní péče,
• smrtelně nebezpečné viry, jako je ebola, jež vyžadují rychlou reakci v mezinárodním měřítku.

Doba příležitosti

Rozhodujícím faktem je, že zdravotnictví dnes už nepředstavuje pouhou národní záležitost. Jedná se o věc skutečně globálního významu. A máme to štěstí, že se nám naskýtají i výjimečné příležitosti k překonání problémů, jimž čelíme.

NOVÉ TECHNOLOGIE – Nahlédneme-li za hranice tradiční zdravotní péče, zjistíme, že technologie mohou mít zásadní dopad na způsob, jakým se tato péče poskytuje. Například vypuknutí chřipkové epidemie lze sledovat i předvídat pomocí vyhledávacích programů, což vede k rychlejší a lepší distribuci vakcín a efektivnější léčbě. Mobilní aplikace zase dokážou monitorovat vše od hladiny cukru v krvi až po srdeční tep, díky čemuž mají lékaři k dispozici přesnější data a pacienti vyšší nezávislost i kontrolu.

NOVÉ MODELY – Přijímání nových obchodních modelů ze zcela odlišných odvětví nám může poskytnout lepší způsoby poskytování zdravotní péče. Například modely spolujízdy jako Uber stojí za nástupem nových společností zajišťujících pohotovostní zdravotní sestry a lékaře, kteří pacienty navštěvují například v domácím prostředí, kancelářích či jiných místech, kde je právě potřebují.

NOVÁ DATA – Současně můžeme nyní vycházet z velkého množství nových digitálních dat. Crowdsourcing dat nám pomáhá zdokonalovat rozhodovací procesy, rozpoznávat trendy, udržovat si proaktivní přístup a získávat nové poznatky, jež mohou inspirovat nové způsoby ošetření či léčby. Tyto údaje nám také umožňují rychleji a efektivněji prokázat ekonomickou hodnotu léčby. Například větší a různorodější soubory dat mohou rychle prokázat rozdíl ve výsledcích
mezi moderním hojením ran a levnějšími tradičními obvazy.

Zpět ke kořenům, abychom mohli jít vpřed

Není to ale vždy jen o nových technologiích. Někdy se jedná o návrat k základům, o nichž víme, že fungují. Správný proces hygieny rukou je jedním z nich. U téměř 90 % nozokomiálních infekcí se patogeny přenáší rukama. Použití základní dezinfekce na bázi alkoholu může počet takových infekcí snížit o téměř polovinu. Zde se jedná o prostou otázku školení a komunikace.

Přestože máme k dispozici množství lepších nástrojů, nová definice zdravotní péče nebude snadná. V západním světě se zdravotnictví opírá o velké a těžkopádné instituce a infrastruktury. Ohrožena jsou stávající pracovní místa a struktury.
A regulované prostředí, ve kterém zdravotnictví působí, přijímání nových obchodních modelů a zavádění nových systémů velmi komplikuje. Například – kvůli zákonům na ochranu osobních údajů nejsme schopni držet krok s rychlým rozvojem technologií.

Ve světě globální zdravotní péče souvisí vše se vším: technologie a trendy, systémy a lidské zdroje, lékaři, data
a demografie. To představuje značné množství informací, s kterými se musíme vypořádat!

Pokud chceme vážně uvažovat o přehodnocení zdravotní péče a vytvářet udržitelná řešení, která skutečně fungují, musíme upustit od individuálních plánů a vést otevřený dialog o tom, jak dosáhnout reálného zlepšení. Chce to zapojit nejen zainteresované subjekty z celého hodnotového řetězce v oblasti zdravotní péče, ale také lidi mimo toto odvětví,
pro to, aby přinesli nové pohledy.

Stručně řečeno, je potřeba udělat spoustu práce, ale v budoucnu pro to nebude lepší doba. Takže se dotoho pusťme.

Z česky dostupných odborných studií se příbuznými tématy zabývají diplomová práce Martina Šrobáka Výdaje na zdravotnictví – trendy a současnost z roku 2016 (https://www.vse.cz/vskp/52366_vydaje_na_zdravotnictvi_trendy_asoucasnost),
v rámci iniciativy Evropské komise zpracovaná publikace Zdravotnictví a sociální péče: Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností (http://www.nuv.cz/uploads/ECVET_a_EQF_4_6/New_skills_CJ/Zdravotnictvi_a_socialni_pece.pdf) z roku 2009, a
příručka Trendy vývoje zdravotnických dat v SR a ČR v letech 1994-2004, kterou roku 2006 vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Andreas Joehle
Chief Executive Officer
skupiny HARTMANN